_6063_(6437424821).jpg)
foto: Milan Nykodym / Wikimedia Commons / CC BY-SA/L-159
Prezident Pavel během nedávné návštěvy Ukrajiny přislíbil svému protějšku Volodymyru Zelenskému možnost poskytnutí několika bojových letounů vhodných k sestřelování ruských dronů. Ministerstvo obrany ČR má ale v této souvislosti konsistentní postoj, tuto variantu dlouhodobě odmítá.
Ukrajinská strana podle dostupných zpráv navrhla odkoupení čtyř letounů L-159 z výzbroje Armády ČR, což by podle Pavla představovalo příležitost pro výrobce Aero Vodochody a zároveň přijatelnou míru rizika pro českou obranyschopnost. Vláda (koalice ANO, SPD a Motoristů sobě) však tento záměr jednoznačně odmítla. Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) zdůraznili, že letouny armáda potřebuje a nejsou k dispozici – k prodeji a už vůbec ne k darování. Prezident Pavel na to reagoval kritikou, že takový postoj se blíží spíše sobectví než deklarované solidaritě s Ukrajinou. Nejde přitom jen o otázku, v jakém kontextu přesně prezident republiky o případném prodeji letounů jednal a do jaké míry měl či neměl otázku předjednanou s vládou. Ani tvrzení, že o věci bylo jednáno půl roku, totiž není zcela přesné. Otázka je starší.
Pozice ministerstva obrany je dlouhodobě konzistentní
Debata není nová. Již v únoru 2023 tehdejší ministryně Jana Černochová v rozhovoru pro Seznam Zprávy na otázku o možném darování L-159 Ukrajině odpověděla: „To je od začátku spekulace a nikdy to nebylo na stole. Ty letouny používáme pro výcvik našich vojáků a nemůžeme ztratit tuto schopnost. Jejich počet, který armáda využívá pro výcvik, je minimální, co máme.“ Premiér Babiš na síti X uvedl, že o možnosti darování letounů L-159 Ukrajině mluvil prezident Pavel už tehdy. Stejný požadavek ze strany Kyjeva opakovaně zazněl i v roce 2025. Ukrajinská strana se s žádostí o poskytnutí L-159 obrátila Ministerstvo obrany ČR hned třikrát, tehdejší vedení resortu se ale rozhodlo, že nebude reagovat.
Ministr Zůna: Nemůžeme jít za limity národních zájmů
Ministr obrany Jaromír Zůna pro Security Magazín vysvětlil: „Konzistentní postoj se opírá i o programové prohlášení vlády. V něm říkáme, že prioritou je protivzdušná obrana státu. Její součástí je také protidronová obrana. Premiér Andrej Babiš opakovaně uvedl, že Ukrajinu podporujeme, ale nikoli penězi či poskytováním vojenského materiálu. Zároveň platí, že L-159 naše armáda potřebuje. Armáda dnes provozuje 24 letounů, ale z toho je osm cvičných. Bitevních je tedy pouze šestnáct a odprodejem bychom přišli o čtvrtinu stavu. Navíc v situaci, kdy již koncem roku 2027 bude snížen počet provozovaných letounů Gripen z původních 14 na 12. Takto významný krok musí být komplexně posouzen a vykomunikován na úrovni vlády. Nemůže jednoduše ‚nastat‘. A problém nelze politizovat. Bezpečnost a obranyschopnost se týká nás všech. Nemůžeme při pomoci Ukrajině jít za limity českých národních zájmů.“
Armáda provozuje 24 letounů. Rezerva již neexistuje
Česká armáda (Vzdušné síly AČR) má v aktivní službě stabilně 24 letounů L-159 ALCA – 16 bojových jednomístných L-159A a 8 cvičných dvoumístných (5× T1+, 3× T2). Tento počet se od redukce původních 72 kusů na 24 drží již od počátku století. Probíhají modernizace a generální opravy, ale žádné přebytky neexistují – od 1. ledna 2026 byly 212. taktická letka a 213. výcviková letka sloučeny do jedné 212. letky L-159. Všechny letouny L-159 mají nalétáno průměrně 1650 hodin, což představuje zhruba pouhou pětinu jejich náletu. Totéž platí o životnosti – ta je plánovaná až do roků 2044-45. Zůstatková cena a jakákoliv forma případného prodeje je navíc neadekvátní ve vztahu k užitné hodnotě letounů v horizontu jejich životnosti.
Celkem bylo vyrobeno 72 jednomístných L-159A (1997–2003) plus jeden prototyp a později jeden dodatečný dvoumístný L-159T1 pro Irák (2016–2017), takže celkem 73 sériových + prototyp. Kromě AČR provozuje 12 letounů (10× L-159A + 2× T1) Irácké letectvo a největší zahraniční flotilu 23–24 kusů L-159E (exportní verze) drží Draken International / Draken Europe pro výcvik vzdušných sil NATO, při němž vystupují v roli protivníka (původně z českého přebytku, civilní kontrakt). Dva letouny byly zničeny při haváriích, ostatní slouží jako zdroj dílů nebo byly prodány. Žádné L-159 nejsou dlouhodobě skladované, výroba byla ukončena.
Modernizace L-159T
Vláda České republiky nedávno schválila projekt periodických oprav a předepsaných prací části flotily L-159. Konkrétně jde o zmíněných 8 dvoumístných letounů (verze L-159T1 a T2), které procházejí tzv. PP8 (předepsané práce po 8 letech / 2000 letových hodinách provozu). Jedná se o rozsáhlou generální údržbu a opravy, které zajistí další provozuschopnost těchto strojů. Zakázka má hodnotu přibližně 1,7 miliardy Kč (bez DPH) a práce budou probíhat postupně od roku 2026 do roku 2029. Tento krok je součástí dlouhodobé snahy udržet flotilu 24 L-159 v provozu, přestože se připravuje přechod na letouny páté generace F-35 (dodávky od roku 2029, do ČR mají první stroje dorazit 2031). Dvoumístné verze L-159 slouží hlavně k výcviku pilotů a jejich udržení je klíčové pro zachování schopností taktického letectva. Na jednomístné L-159A probíhaly dříve dílčí modernizace (např. PP16 po 16 letech, dokončeno kolem 2023).
KVAČR 2035: Náhrada L-159 drony
V KVAČR 2035 se objevuje záměr nahradit bitevní L-159 drony (zejména v kontextu pořízení F-35 a snižování závislosti na pilotovaných podzvukových platformách pro útoky na pozemní cíle). To znamená, že perspektivně (po roce 2030–2035) mají drony převzít část úkolů, které dnes plní jednomístné L-159A (CAS, průzkum, podpora pozemních sil), zatímco dvoumístné verze (T1/T2) zůstanou pro výcvik. K tomu je ovšem třeba dodat, že KVAČR 2035 čeká významná aktualizace, o které hovoří ministr obrany Zůna. Do okamžiku přijetí státního rozpočtu 2026 a navazujících výhledů, a také do přijetí definitivního politického rozhodnutí o budoucnosti projektu F-35, nelze předjímat, do jaké míry, jakým způsobem a kdy dojde k vyřazení L-159A z výzbroje AČR a jejich nahrazení drony.
Česká republika dlouhodobě a konzistentně (za ministryně Jany Černochové i nyní šéfa resortu Jaromíra Zůny) deklaruje, že L-159 potřebuje pro vlastní výcvik, pro plnění úkolů taktického letectva/podpory pozemních sil a perspektivně i protivzdušnou, resp. protidronovou obranu. Prodej nebo darování Ukrajině by znamenalo zásadní oslabení vlastních kapacit v době, kdy se klade zvýšený důraz na protivzdušnou obranu, snižuje se počet Gripenů a kdy diskuse o podobě výzbroje Vzdušných sil nejsou uzavřeny. Na druhou stranu lze pochybovat, že by pouhé čtyři letouny bez náhradních dílů znamenaly pro Ukrajinu zásadní přínos a byly dlouhodobě nasaditelné.
Tagy