Zůna po jednání s prezidentem: „Potřebujeme systémovou změnu obranného plánování“

Kandidát na ministra obrany za SPD, generálporučík Jaromír Zůna, se setkal s prezidentem Pavlem ke společnému jednání o budoucím směřování české obrany a bezpečnosti. Po schůzce dal jasně najevo, že atmosféra byla konstruktivní a zaměřená na dlouhodobé priority resortu. 

„Jednání bylo pracovní a věcné, mám z něj dobré pocity, vnímám jej pozitivně,“ uvedl Zůna bezprostředně po setkání. Podle něj šlo především o strategické úvahy nad aktuálním bezpečnostním prostředím, které se rychle proměňuje, zejména s ohledem na pokračující válku na Ukrajině a rostoucí nestabilitu v Evropě. 

Zůna a prezident: shoda na prioritách obrany

Zůna uvedl, že se s prezidentem shodli na základních principech dalšího směřování české obrany. V rozhovoru se dotkli nejen národních potřeb, ale i mezinárodních závazků plynoucích z členství ČR v NATO či ze závěrů nedávného Haagského summitu. „Bavili jsme se o principiálních otázkách směřování obrany a bezpečnosti ČR. Na těchto otázkách panuje shoda,“ zdůraznil Zůna. 

Kandidát na ministra obrany zmínil také článek 3 Severoatlantické (Washingtonské) smlouvy, podle něhož „je každý stát povinen sanovat své bezpečnostní potřeby“. Zůna připomněl, že právě tato povinnost je základem kolektivní obrany, jež stojí na článku 5 zmíněné smlouvy. „Náš příspěvek do kolektivní obrany je podstatný, protože na tom stojí bezpečnost ČR,“ dodal. 

Systémové změny v obraně

Zůna hovořil zejména o nevyhnutelnosti nového nastavení obranného plánování. Podle něj je třeba přepracovat klíčové strategické, plánovací a řídící dokumenty, na nichž fungování resortu stojí. „Musíme se zamyslet, jak systémově posunout otázky obrany a bezpečnosti,“ uvedl. Velkou roli v tom bude hrát alianční systém obranného plánování, v jehož rámci musí Česká republika najít „ekonomicky dosažitelné řešení“. 

Kandidát zároveň upozornil, že modernizace armády bude muset být nejen ambiciózní, ale i ekonomicky efektivní: „Budeme muset jít cestou intenzifikace a účelného vynakládání finančních prostředků.“ 

Pomoc Ukrajině i muniční iniciativa

Ve vládním prohlášení podle Zůny stojí jasná formulace, že Česká republika bude na obranu vydávat tolik, „kolik je třeba na obranu ČR a plnění závazků“. Modernizační projekty, o nichž se dlouhodobě mluví, podle něho budou pokračovat. „Jak postupuje vývoj konfliktu na Ukrajině, může dojít k přehodnocení priorit, například priorita PVO se objevuje i ve vládním prohlášení,“ doplnil. 

Zůna v oblasti podpory Ukrajiny respektuje oficiální linii státu. „Nevím, jestli bych sdělil něco nového, než je oficiální postoj České republiky k otázce ruské agrese na Ukrajině. Budeme sledovat vývoj a zejména jakým způsobem probíhají jednání o nalezení řešení tohoto konfliktu,“ uvedl. 

Pokud jde o českou muniční iniciativu, postavil se k tématu technicky a věcně: „Jestliže je požadavek na její posouzení, tak je legitimní a bude třeba najít technické řešení dalšího postupu.“ Podle něj bude pomoc Ukrajině pokračovat „v nějaké podobě“, ale její formu určí širší politická reprezentace i společenská shoda. „To není věc individuálního názoru,“ dodal. 

Nový náčelník generálního štábu

Zůna také uvedl, že s prezidentem neprobírali otázku výběru nového náčelníka generálního štábu, který nastoupí po generálu Řehkovi v příštím roce. To je podle Zůny úkol, který bude ležet na bedrech nového ministra obrany. Ten bude muset navrhnout prezidentovi několik kandidátů.