Nejmenší bitevní lodě – nešťastné španělské dreadnoughty España

Po ztrátách během Španělsko-americké války v roce 1898 chyběly Španělsku peníze na obnovu námořnictva, dokud 7. ledna 1908 neprošel námořní zákon o výstavbě tří nových bitevních lodí jménem España, Alfonso XIII a Jaime I, a dalších lodí.

Velké zpoždění ve výstavbě moderních bitevních lodí ale umožnilo Španělsku čerpat zdarma zkušenosti, které získala Velká Británie během stavby HMS Dreadnought či USA stavbou USS Carolina. Protože ale bývalá námořní velmoc již nebyla schopna postavit lodě sama, designem byla pověřena firma Armstrong a John Brown stavbou loděnici a samotných lodí. O zakázku se ale ucházelo více firem včetně rakousko-uherské Škody.

Aby nebylo nutné přestavovat doky, třída España měla kratší trup, než bylo praktické a plavidla této třídy se tak staly nejmenšími bitevními loděmi typu dreadnought, které byly kdy postaveny. Lodě byly typické dvěma trojnohými stěžni a malou superstrukturou. Délka lodí byla pouhých 140 m a plný výtlak 16 450 tun. Maximální rychlost 19,5 uzlu a dosah 9 300 km při rychlosti 10 uzlů.

Výzbroj se skládala z osmi děl ráže 305 mm, kdy každé vážilo 67,1 tun a bylo schopné vystřelit granát o váze 385 kg na vzdálenost 21 500 m. Děla byla umístěna ve čtyřech věžích, z nichž přední a zadní byly umístěny na ose lodi a prostřední dvě věže byly umístěné na stranách lodi podobně jako u britských bitevních křižníků třídy Invincible.

Nejmenší dreadnoughty světa, které nebyly schopné navázat na slávu španělské Gran Armady.

V červnu 1914 España během testů hlavní baterie prokázala schopnost boční salvy všemi osmi děly, sekundární výzbroj byla umístěna velmi nízko, což bylo daní za malé rozměry lodi, stejně jako nízká rychlost a nepříliš silný pancíř.

España byla postavena za 4 roky, ostatní dvě lodě se ale potýkaly s nedostatkem materiálu, který byl dodáván z Velké Británie, jež bojovala proti císařskému Německu.

Třída España byla postavena hlavně pro obranu námořních základen a také na pozvednutí sebevědomí bývalé vládkyně moří. Španělsko získalo bitevní lodě za zajímavou cenu, ale díky rychlému vývoji za první světové války lodě byly zastaralé ještě před dokončením.

Bojových akcí se dočkaly všechny tři, kdy během války v Maroku jedna loď ztroskotala a zbývající dvě bojovaly každá na jiné straně během občanské války ve Španělsku. Obě byly během tohoto konfliktu ztraceny.

První loď třídy España byla spuštěna na vodu 6. prosince 1909 a dokončena 23. října 1913. Loď navštívila Chile a stala se tak první španělskou válečnou lodí která proplula Panamským kanálem. Bojovala v Maroku, během války najela 26. srpna 1923 na břeh a ztroskotala.

Druhá loď jménem Alfonso XIII byla dokončena 16. srpna 1915, po pádu královstvím byla v dubnu 1931 přejmenována na Españu. V roce 1936 byla znovu vyzbrojena a bojovala na straně frankistů, kdy hrála klíčovou roli během blokády Bilbaa. Nešťastnou náhodou najela na minu položenou frankisty u Capo Penas a 30. dubna 1937 šla ke dnu.

Poslední loď této třídy Jaime I byla díky nedostatku materiálu dokončena až 21. září 1921, tedy dlouho po Velké válce. Bitevní loď se účastnila bojů v Maroku a během občanské války bojovala na straně republikánů.kdy ostřelovala přístavy frankistů Ceuta, Melila a Algeciras, kde potopila dělovým člun Dato. Během čekání na opravu v doku v Kartageně došlo 17. června 1937 k výbuchu v muničním skladu a to znamenalo konec poslední španělské bitevní lodi.

Přední dělová věž z Jaime I je k nalezení jako pobřežní baterie u města Tarifa ve Španělsku.

 

Zdroj: Wikivisually, Dieselpunk
 

 

Tagy