1. duben 1943: Slavnostní den hloubkových útoků. Riziko ztrátovosti letounů jako trvalá hrozba

23. 11. 202210:00

1. duben 1943: Slavnostní den hloubkových útoků. Riziko ztrátovosti letounů jako trvalá hrozba

foto: Wikimedia Commons, volné dílo/Typhoon Mk.IB

V roce 1943 provádělo Fighter Command stále více a více hloubkových útoků na příležitostné cíle. Ty byly ovšem vysoce ztrátové. Výjimkou rozhodně nebyl ani slavnostní 1. duben 1943.

Z rána bylo velmi špatné počasí s viditelností na 200 yardů, ale ani to nezabránilo startu 91. Squadrony k Rhubarbu. Jedna dvojice zamířila v 06.25 z Hawkinge k Ostende a druhá k Dieppe. Východně od Nieuportu se F/O B. Todd na Spitfiru Mk.VB AD124 a od 41. Squadron zapůjčený F/O Reginald Merrick Hoare (BL423) do deště. Pár vedl Todd těsně nad mořem za indikované rychlosti pouze 240 mil v hodině a 200 yardů od sebe. V mlíku z mraků a vody se Hoare ztratil. Pokrývka 10/10 napovídala, že se prostě zapíchl do země, ovšem realita byla jiná, sestřelila jej palba protiletadlového dělostřelectva a on měl tolik štěstí, že se dostal do zajetí. Todd v 07.10 bezpečně přistál na základně. Reginald zanechal v Británii svého smutného psa Perkina, rasa francouzský pudlík.

Speciálně pro hloubkové útoky byla určena 609. Squadrona, vybavená novými Typhoony Mk.IB. Den pětadvacátého výročí založení RAF bylo u 609. Squadrony oslaveno shromážděním za chatkou D3 a následující přehlídkou v ranních hodinách. Vzhledem k povinnostem se zúčastnili jen 4 důstojníci, 4 poddůstojníci a 69 nižších šarží. Vtipnou zajímavostí bylo, že F/O E. O. Jackson se v labyrintu budov někde ztratil a přišel pozdě. Snad ještě podivnější bylo velení S/Ldr Beamonta, který vydal dosti nesmyslný rozkaz postupovat v koloně vpravo od jejího „kořene“. Nikdo mu nerozuměl, a tak pokyn ani nikdo nedodržel. Naposledy byl viděn odcházet se svými věrnými směrem k Ramsgate. Pěkný projev pronesl v dešti velitel základny Manston W/Cdr Desmond Sheen, jeden z hrdinů bitvy o Británii v rámci 72. Squadrony.

Dosti mizerné počasí bylo nakonec vhodné pro hloubkové průniky. K prvnímu odstartovali v 10.00 F/O P. E. Raw, držitel záslužné leteckého kříže, na Typhoonu Mk.IB DN406 a F/O L. E. Smith na DN360 z předsunutého Manstonu. Smith předtím létal bojově jen v Africe, a to s takovým úspěchem, že mu byly připsána dvě letadla ve vzduchu 11 na zemi. Cílem Rhubarbu byla oblast Belgie. Po překročení pobřeží východně od Dunkerque, se rozdělili poblíž Diksmuide. F/O Raw zaútočil na první vlak mezi Kotrijk a Deinze. Druhý vlak zastavil poblíž jakési lokality Landgstral a třetí rozstřílel mezi Deinze a Tieltem. Spatřil nejenom zásahy, ale i spousty páry z lokomotiv. Bohužel, jeden kanón se mu zasekl. Ani to jej neodradilo a provedl inspekci oblasti Zwevezele, dosáhl pobřeží a pak se otočil a svůj poslední vlak prostřílel na železnici Brusel-Ghent.

Nad moře se dostal severovýchodně od Ostende v mraku a v 11.20 bezpečně přistál. Nárokoval 4 lokomotivy jako těžce poškozené. Smith napadl vlak severovýchodně od Audenard, což mu potvrdil Raw, a pak napadl železniční cisternu na vlaku, který Raw zastavil. Následně zamířil jihojihozápadně přes Lille-Vendeville a ve výšce 4000 stop západně od Lille spatřil Fw 190, který však ztratil v mraku. Po patrně neúspěšném útoku na vlak západně od Tournai, byl omezován nízkými mraky, a tak se obrátil a překročil pobřeží, aby bezpečně dosedl v Lympne.

Nárokoval jednu lokomotivu jako těžce poškozenou. Další Rhubarb podnikli F/O R. van Lierde, rovněž držitel DFC, na Typhoonu Mk.IB DN298 a W/O T. W. Barker na DN619. Ani nedosáhli pobřeží, ale když byli 2-3 námořní míle od Dunkerque ve výšce 6000 stop těsně pod mraky, setkali se s těžkou protiletadlovou palbou. Od té doby se Barker neozval, takže byl zasažen a padl. Van Lierde se vrátil ve 12.40 bez jakéhokoliv úspěchu.

Autor: Mgr. Tomáš Bouzek, vojenský historik

Zdroj: history.com