foto: Uknown Author / Public Domain / Wikimedia Commons/Bitevní loď Tirpitz
Tirpitz, osamělá královna severu, sesterská loď legendárního Bismarcku, nikdy nepotopila jinou válečnou loď, ale stala se cílem více leteckých útoků, než jakákoliv jiná válečná loď v historii.
Pýcha německé Kriegsmarine, bitevní loď Tirpitz, měřila 251 metrů na délku, měla šířku 36 metrů a plný výtlak 51 800 tun. Tirpitz byl delší o 3,1 metru než Bismarck. Motory o výkonu 163 000 PS jí dávaly rychlost 30 uzlů. Tirpitz měl silnější motory a dosahoval tak vyšší rychlosti než Bismarck. Konkrétně 30,8 uzlů oproti 30. Maximální rychlosti 30,8 uzlů dosáhl Tirpitz během zkoušek, ale nebyl využit plný výkon strojů. Pokud by byly krátkodobě přetíženy, rychlost 32 uzlů by asi nebyla nedosažitelná.
Výzbroj bitevní lodě Tirpitz
Do služby byl Tirpitz zařazen 25. února 1941. Cena lodi byla 181,6 milionu říšských marek. Lodě třídy Bismarck měly být podle původních plánů vybaveny děly ráže 13“, k volbě děl 15“ přispěla francouzská třída Richelieu, která děla 15“ měla (předchozí francouzská třída Dunkerque měla být protiváhou německých lodí Gneisenau a Scharnhorst a byla vybavena děly ráže 330 mm). Loď Tirpitz tak byla vyzbrojena 8 děly hlavní ráže 38 cm a mohutnou sekundární výzbrojí reprezentovanou 12 děly 150 mm a 16 děly 105 mm ve dvoudělových věžích. Během střeleckých zkoušek Tirpitz zasáhl cílovou loď Hessen devětkrát na vzdálenost 25 kilometrů, čímž dodnes drží rekord!
Tirpitz na rozdíl od své sestry Bismarck nikdy nepotopil nepřátelskou vojenskou loď, ale palbou sekundárních děl potopil britskou ponorku X5 a sovětskou nákladní loď z konvoje PQ12. Tirpitz sestřelil celkem 39 nepřátelských letadel. Přestože se loď nedočkala přímých námořních střetů, její impozantní palebná síla a strategická poloha v norských fjordech z ní činily hrozbu, kterou Britové neustále sledovali.
Nasazení lodě Tirpitz a vliv na průběh bojů
Loď Tirpitz byla sice jen zřídka nasazena do přímých bojů, ale její existence vázala obrovské množství britských zdrojů. Zatímco se britské síly Royal Navy soustředily na hrozbu Tirpitzu, jiné části britského impéria, jako například Tichomoří, zůstaly méně chráněné. Tento nedostatek zdrojů se stal kritickým v době, kdy Japonsko zahájilo své námořní ofenzivy v Tichomoří. Tirpitz tímto nepřímo ovlivnil i osudy lodí jako Prince of Wales a Repulse, které byly odeslány do Pacifiku bez ochrany letadlové lodi Victorious, která německý kolos střežila. Oba bitevníky byly krátce po svém příjezdu do Pacifiku potopeny japonským letectvem, takže dá se říct, že byly primární obětí existence Tirpitzu.
Britská obliba lodě Tirpitz
Zajímavým aspektem, který stojí za zmínku, je neustálé ohrožení, kterému byla Tirpitz vystavena kvůli své strategické poloze v norských fjordech. Díky tomu se stala primárním cílem mnoha leteckých útoků spojenců, a to víc než jakákoliv jiná bitevní loď v historii. Britské královské námořnictvo vysílalo opakované bombardovací mise, které měly za cíl Tirpitz potopit. I přes četné pokusy se lodí podařilo vzdorovat, a to díky kombinaci silného pancéřování a používání kouřových generátorů, které znesnadňovaly spojeneckým letounům přesnou identifikaci cíle. Když Tirpitz dorazil do Norska, byl na jeho palubu přidělen pilot Messerschmittu Bf 109 a letecké eso Kurt Dombacher, jehož úkolem bylo chránit loď před leteckými útoky. Tato kombinace obranných opatření výrazně prodloužila životnost lodě. To však neznamenalo, že byla Tirpitz neporazitelná. Konečná série útoků bombardérů RAF v listopadu 1944 nakonec loď zničila a ta se potopila na dno poblíž Norska.
Zdroj: warfarehistorynetwork.com, www.kbismarck.com, navalhistoria.com
Tagy