150 tun spojeneckých pum na Prahu. Když Američané bombardovali metropoli, čas se zastavil

150 tun spojeneckých pum na Prahu. Když Američané bombardovali metropoli, čas se zastavil
Autor fotografie: JUDr. Jaroslav Lašťovka, CC BY-SA 3.0|Popisek: Bombardovaný Klášter Emauzy
17 / 02 / 2022, 16:00

14. února 1945 byla bombardována vybraná místa Prahy spojeneckými letouny B-17. Ty byly určeny původně ke shození pum na Drážďany. Na vině byla podle oficiální verze navigační chyba. Na druhé straně není letecký úder ze 14. února 1945 dodnes úplně vyjasněnou událostí a je stále předmětem zkoumání odborníků.

14. únor 1945 je zapsán do československých dějin černým písmem. Ten den totiž došlo k akci, kterou Pražané vůbec neočekávali - shození pum na Prahu. Původním cílem totiž měly být Drážďany, nicméně letouny B-17 bombardovaly místo německého města právě československou metropoli. A je ironií či paradoxem dějin, záleží na úhlu pohledu, že první větší nálet, kterému byla Praha vystavena během druhé války, provedli spojenci, byť pravděpodobně neúmyslně.

Letecký útok provedlo 62 letounů B-17 z 91. a 398. bombardovací skupiny 1. letecké divize 8. letecké armády amerického armádního letectva. Stroje odstartovaly ze základny v anglickém Nuthampsteadu. Na ,,pražském" náletu je jistě zajímavé, že trval velmi krátce, asi 2 minuty, podle některých historiků o tři minuty déle.

Celá akce se odehrála se mezi 12:25 a 12:27, bombardéry přiletěly od Jinonic a právě v tento čas se měly údajně zastavit. Na druhou stranu i tak krátký časový úsek stačil na to, aby přinesl poměrně značné oběti. Historikové odhadují, že leteckému útoku padlo za oběť 701 lidí, určitý stupeň zranění pak utrpělo zhruba 1 200 lidí, desítky lidí bylo pohřešovaných.

Na Prahu přistálo odhadem kolem 150 tun trhavých a zápalných bomb a citelně byly zasaženy zejména Radlice, Zlíchov, Vyšehrad, Nusle, Vinohrady, Vršovice, Pankrác či Nové Město. Kromě lidských obětí shození bomb způsobilo pochopitelně také rozsáhlé materiální škody. Bombardování zasáhlo přes 2 500 domů, sedm desítek bylo zničeno úplně, 88 velmi těžce poškozeno, 168 těžce poškozeno a 2 351 poškozeno jen lehce.

Bomby dopadaly i na významné pražské památky či pamětihodnosti, jmenujme zde například Emauzský klášter, Faustův dům, zasažena byla rovněž Vinohradská synagoga nebo Vinohradské divadlo. Infrastruktura byla zasažena bombardováním přirozeně také citelně.

Pražané se domnívali, že se jedná o spojenecký přelet, někteří lidé mávali, další skupiny nepřikládaly ani poplachům větší pozornost. Koneckonců blížil se mílovými kroky závěr války a Německo již bylo skoro poraženo. O to větší překvapení pak bylo, když se posléze zjistilo, že na Prahu ,,útočí" právě spojenci.

Bombardování československé metropole způsobil podle oficiální verze navigační omyl, nicméně stoprocentně si tím nemůžeme být jistí. K navigačnímu omylu mělo každopádně dojít už někde nad Nizozemím. Když byli Američané nad cílovým městem, hlásili navigátoři bombardérů B-17 do vysílaček, že se nacházejí ,,někde nad Drážďany". Shození pum na Prahu však poznamenaly další okolnosti jako špatné podmínky a počasí, poměrně hustá mlha po dobu letu z Velké Británie, vítr a další nepříznivé činitele.

Navigátoři se museli orientovat podle bodů na zemi, kde zaměnili Plzeň za iniciační navigační bod Zwickau, protože je od Prahy vzdálena zhruba stejně jako Zwickau od Drážďan. Faktorem mohl být i nedostatek paliva pro dosažení důležitějšího cíle.

Podle další teorie se však měla stát právě Praha náhradním cílem. Jde o novější teorii, která se objevila po roce 1990. Na druhé straně by tato teorie mohla dávat smysl, Američané totiž o měsíc později již plánovaně bombardovali vybrané cíle - například závody ČKD či důležité uzlové body jako letiště. Nesmíme zapomenout na to, že Prahu měli ještě stále v držení němečtí okupanti a nálety měly oslabit jejich pozice. Letecký úder by pak organicky zapadal do březnové akce jako jakýsi předvoj či první fáze. 

Každopádně nálet na Prahu měl na druhou stranu další konsekvence - ideologické překrucování této události komunistickým režimem, který měl po válce zanedlouho přijít. Podle komunistů ,,záměrně" spojenecké B-17 útočily na průmyslová města a důležitá místa infrastruktury, aby je zničila a způsobila co nejvíce škod Pražanům a potažmo republice. Tato ,,hanebná" akce měla být důkazem destruktivního počínání ,,amerických imperialistů", kteří ve svém díle pokračovali i za studené války.

Zdroj: history.com

Tagy článku

-->