19. května 1941 vyplul Bismarck na operaci Rheinübung
Vlajková loď německé Kriegsmarine byla v době svého vzniku největší a nejmodernější bitevní lodí světa. Chráněna pancířem z chromniklové oceli pojmenované po starogermánském bohu války Wotanovi během pouhých 9 dnů zaměstnala značnou část lodí britské Royal Navy a způsobila nejen obrovské lidské ztráty.
Ztráta pýchy britského námořnictva, bitevního křižníku HMS Hood během bitvy v Dánském průlivu způsobila Britům obrovský šok. Podle některých se jednalo o nejhorší okamžik celé 2. světové války.
Psali jsme: Video: Bismarck, Scharnhorst, Graf Spee na barevných záběrech
Ale bitva v Dánském průlivu se teprve blíží, takže zpět do obsazeného polského přístavu Gdyně. 19. května se roztočily mohutné lodní šrouby a 45 000 tun nejmodernější německé bitevní lodi se dalo do pohybu. Na stěžni vlaje vlála čtvercová bílá zástava s černým křížem, vlajka německého admirála Güntera Lütjense.
Původně měly gigantické bitevní lodi dělat během operace Rheinübung doprovod německé bitevní křižníky Scharnhorst a Gneisenau, ale shodou okolností měla první loď problém s turbínami a Gneisenau byla poškozena v Brestu torpédem. Dubnový termín začátku operace se tedy nestihl a na útok proti spojeneckým námořním spojům je tedy Bismarck doprovázen pouze těžkým křižníkem Prinz Eugen, vyzbrojeným pouhými osmi děly ráže 203 mm.
Psali jsme: Svědectví po letech: "Pane, Bismarck se vzdává,“ hlásil námořník důstojníkovi. Jeho ignorace zabila 2 000 lidí
Lütjens proti vyslání Bismarcku v takto oslabené sestavě protestoval u samotného velkoadmirála Raedera, ale neuspěl. Na Brity bylo nutné udeřit rychle, opravy obou bitevních křižníků měly trvat další dva měsíce.
Vyplutí pýchy svého loďstva s 2 400 muži na palubě si nenechal ujít ani Adolf Hitler, a k posádkám obou lodí osobně promluvil.
Operace Rheinübung mohla začít.
Zdroj: Miloš Hubáček, Moře v plamenech
Tagy