19. května 1947 poprvé vzletěl bombardér Tupolev Tu-4. V USA vyvolal na chvíli paniku

19. května 1947 poprvé vzletěl bombardér Tupolev Tu-4. V USA vyvolal na chvíli paniku
Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Tupolev Tu-4
19 / 05 / 2022, 10:00

Na 19. května 1947 připadá výročí prvního letu sovětského bombardéru Tupolev Tu-4. Stroj se stal prvním sovětským dálkovým bombardérem, který měl schopnost nést atomové zbraně.

Tupolev Tu-4 vstoupil do historie jako první sovětský dálkový bombardér, který měl schopnost nést atomové zbraně. Zajímavá je jeho geneze, protože Sověti minimálně na počátku druhé světové války reálně nepočítali s tím, že by v hojnějším počtu zařazovali čtyřmotorové bombardovací stroje do výzbroje. Fakticky se SSSR spoléhal na dvoumotorové bombardovací letouny.

Nicméně zde je nutné připomenout, že Sověti již před vypuknutím druhé světové války měli čtyřmotorový bombardér Petljakov Pe-8, na nějž se původně spoléhali. Na druhé straně bylo postaveno pouze 93 kusů, protože výrobu limitoval nedostatek materiálu a také vhodných motorů. Ještě v této souvislosti zmiňme čtyřmotorový bombardér TB-3, který však na počátku druhé světové války byl notně zastaralým typem, ostatně na konci konfliktu v roce 1945 se Sověti rozhodli stroj vyřadit.

Změna postoje Sovětů ke čtyřmotorovým bombardovacím strojům přišla v roce 1943, kde se podařilo získat první informace o novém americkém bombardéru B-29 Superfortress. První let tohoto letounu proběhl v roce 1942, o dva roky později byl zařazen do služby. Proti sovětským bombardérům pak představovaly B-29 znatelně výkonné stroje, jež sehrály zvláště ke konci války významnou úlohu.

Nutno dodat, že Sověti měli štěstí, protože v roce 1944 musely nouzově přistát 3 bombardéry B-29 na jejich území, čtvrtý havaroval. Všechny americké bombardéry se zúčastnily bombardování Japonska a Mandžuska. I když se Američané dožadovali, aby je Sověti vrátili zpět, ti to odmítli, když se odkázali na smlouvu, kterou měli uzavřenou s Japonskem o neutralitě a na základě ní byly stroje internovány.

Sověti se tedy rozhodli bez licence okopírovat americkou B-29 a postavit svůj výkonný čtyřmotorový dálkový bombardér. Na druhé straně se oba stroje, B-29 a Tu-4 lišily. V prvé řadě šlo o instalaci 4 motorů AŠ-73TK domácí konstrukce místo amerických motorů typu R-3350-23A americké značky Wright, dále pak rozdíly spočívaly v odlišné konstrukci podvozku a podvozkových šachet.

Jiné rozdíly byly patrné ve výzbroji, Tu-4 byl vybaveni 10 kanony Nudelman-Suranov NS-23 ráže 23 mm, po dvou v pěti střelištích (čtyři dálkově ovládané věže a v přímo ovládaném záďovém střelišti), stroj mohl nést pumy do celkové hmotnosti 10 000 kg (kupř. 6 pum o hmotnosti po 500 kg, nebo 1 atomová puma, nebo 2 rakety dlouhého doletu), při doletu 5000 km unesl 5000 kg pum. V rychlosti, samotné délce bombardéru či kapacitě posádky se oba dva stroje příliš nelišily.

První let sovětského bombardéru se uskutečnil 19. května 1947, vyráběl se mezi lety 1949-1952. Celkem Sověti vyrobili 847 kusů tohoto letounu. Zpočátku vyvolal na druhé straně železné opony vážné obavy, protože Tu-4 měl takový dolet, který mu teoreticky umožňoval podle propočtů zaútočit na Chicago či Los Angeles na ,,jednosměrné" misi. Tyto obavy však byly postupně rozmělněny.

Sovětské letectvo provozovalo stroje do roku 1960 jako dálkové bombardéry. Některé bombardéry putovaly také do Číny. Na konci února věnoval Stalin Číně 10 Tu-4, v roce 1960 dostala Čína dva další stroje v konfiguraci navigačního cvičného letounu. 11 bombardérů bylo v Číně v letech 1970-1973 osazeno motory AI-20K. Poslední čínský Tu-4 byl pak vyřazen v roce 1988.

V roce 1954 začal v SSSR proces vyřazování bombardéru Tu-4, kdy vstoupil do služby dvoumotorový Tupolev Tu-16, jež měli Sověti ve službě až do roku 1993. 

Zdroj: history.com

Tagy článku