Autor fotografie: manhhai / Flickr |Popisek: C-123 při rozprašování herbicidů ve Vietnamu
Válka ve Vietnamu je ve Spojených státech doposud považována za největší trauma, které se v jejich historii odehrálo. Dle některých se jednalo o naprostý neúspěch, doprovázený značným množstvím válečných zločinů.
Vybaví-li se někomu válka ve Vietnamu, většinou si představí džungli, často si vzpomene na vraždění ve vesnici My Lai nebo masivní používání napalmu. V podstatě guerillová válka a následná porážka zanechaly v americkém národě poměrně hluboké stopy, které se řeší dodnes. Syndrom války ve Vietnamu, drogové závislosti, téměř 60 000 mrtvých Američanů a potupný úprk ze Saigonu jsou dostatečně známé záležitosti. Již samotný začátek, ztělesněný incidentem v Tonkinském zálivu, který se nikdy nestal, jakoby předpověděl zcela marný a ve finále zbytečný konflikt, jenž stál obrovské množství životů.
Ranch Hand jako řešení vietnamských stezek
Američané od začátku čelili velkému problému a tím byla hustá vietnamská vegetace, díky které nebyli schopni udržet vzdušnou kontrolu nad tím, co se děje na zemi. Jednotky VLA nebo Vietkongu se v džungli až příliš často pohybovaly bez naprostého povšimnutí a letecký průzkum byl takřka k ničemu. Sledovací radary byly skoro nepoužitelné, jelikož Vietnamci téměř nepoužívali letectvo a takřka žádnou těžkou techniku. Trnem v oku byla především takzvaná Ho Či Minova stezka, což byla rozsáhlá síť silnic a stezek, jež vedly ze Severního Vietnamu přes Laos a Kambodžu do Jižního Vietnamu.
Zajímavé je, že se původně věřilo, že tato stezka sloužila k přepravě drtivé většiny materiálu, zásob a jednotek v regionu. Jenže později se zjistilo, že mnohem používanější byla takřka neznámá Sihanoukova stezka. V každém případě lze označit jako zcela bezprecedentní, že Vietkong dokázal po stezkách vytrvale zásobovat své jednotky na jihu, ačkoli zároveň na stezkách čelil nejmasivnějšímu bombardování v historii. Američané nevěděli, jak stezky zlikvidovat a tak se po vzoru Britů z Malajsie rozhodli v rámci operace Ranch Hand pro použití herbicidů v koncentraci, která padesátinásobně překračovala limit pro zemědělské použití.
USA se prostě rozhodly džungli zničit. Vietnamská vláda tvrdí, že operace Ranch Hand stála životy 400 000 Vietnamců, USA údaj přirozeně označují za nespolehlivý. Pode AIR and SPACE bylo v letech 1962 až 1971 provedeno více jak 20 000 vzletů letadel s herbicidy, které zasáhly přes 20 000 kilometrů čtverečních džungle a 2 000 metrů obdělávané půdy. Odhaduje se, že dvacet procent všech lesů v Jižním Vietnamu bylo alespoň jednou zasaženo. K rozprašování byla používána letadla Fairchild C-123, která měla připevněný systém rozprašování s kapacitou téměř 4 000 litrů jedu. Za 4,5 minuty letadlo postříkalo pás země o šířce 80 metrů a délce 16 kilometrů! Běžně létalo pět C-123 vedle sebe.
Ranch Hand jako zločin na Vietnamcích i vlastních lidech
Nejznámější použitou látkou byl negativně proslavený Agent Orange, ale Američané využívali opravdu širokou paletu herbicidů, která čítala více jak deset různých směsí. Přibližně 65 % z nich obsahovalo kyselinu 2,4,5-trichlorfenoxyoctovou, která byla kontaminovaná známým karcinogenem 2,3,7,8-tetrachlordibenzodioxinem. Dne 10. srpna 1961 proběhl první zkušební postřik a operace s názvem Ranch Hand propukla naplno až počátkem roku 1962. Nejdříve musely být postřiky schvalovány přímo prezidentem Kennedym, ale zde je třeba upozornit, že to trochu nabourává jeho ikonizaci. Později se o použití látky rozhodovalo již přímo ve Vietnamu.
V zásadě Američané v rámci Ranch Hand stříkali jedy přímo na vietnamskou civilní populaci a zasáhli, podle údajů Reuters, až 4,8 milionu lidí. Mezi nimi bylo také nejméně 150 000 dětí, kteří se měli následně narodit s vážnými vrozenými vadami. Háček je v té věci, že v rámci války ve Vietnamu bylo zasaženo obrovské množství samotného amerického personálu a stovky tisíc veteránů mají v souvislosti s Agentem Orange nárok na léčbu. Paradoxem je, že Američané v souvislosti s postřikováním Vietnamu řešili, zda neporušují Ženevskou konvenci. Namlouvat si, že se nejednalo o válečný zločin, na to už byl potřeba opravdu silný žaludek. A navíc se jim nikdy stezky nepodařilo přerušit, jen způsobili utrpení milionům lidí včetně svých vlastních.