2 800 mužů na palubě poškozené bitevní lodi – útěk Francouzů před německým zajetím

2 800 mužů na palubě poškozené bitevní lodi – útěk Francouzů před německým zajetím
Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Bitevní loď Paris v roe 1940
07 / 05 / 2023, 10:00

Třídu Courbet byla francouzskou odpovědí na britský koncept all-big gun lodi admirála Fishera. První moderní francouzské bitevní lodě čekal pohnutý osud.

Revoluční britská bitevní loď HMS Dreadnought z roku 1906 hodila veškeré investice Německa, Francie a dalších států do koše a mohlo se začít investovat znovu. Koncept "all-big gun" a parních turbín ovládl světová moře na příštích 40 let.

Tato revoluční loď byla "dítětem" admirála Fishera, který podpořil výstavbu revoluční "all-big gun" koncepce pro Royal Navy. Zbrojení mohlo začít nanovo, protože tzv. predreadnoughty se rázem staly zastaralými a zbytečnými. Koncepce několika těžkých děl doplněných velkým počtem děl sekundárních baterií byl nahrazen velkým počtem děl hlavní ráže.

Třídu Courbet tvořily 4 bitevní lodě Courbet, Jean Bart, France a Paris. Francouzská konstrukce ale na rozdíl od například německých bitevních lodí nepřinesla světu žádné technické novinky, pohon zajišťovaly kotle na uhlí, děla hlavní ráže 305 mm umístěná v 6 dvoudělových věžích měla díky malé elevaci dostřel pouhých 12 500 metrů. Lodě měly délku 165 metrů a maximální rychlost činila 21,5 uzlu. Typickým rysem bylo rozmístění komínů, kdy jeden stál ve středu lodi a další dva byly za velitelským můstkem.

Bitevní loď Paris a její sestřičky sloužila za Velké války ve Středomoří, kde například blokovaly Otrantský průliv. Paris si zabojovala i v meziválečném období, kdy byla velmi úspěšná během takzvané Rif-War tedy války, kdy povstaly berberské kmeny v severní části Maroka proti španělské koloniální vládě. Válka trvala od 18.9.1921 do 27.5.1926 a bitevní loď Paris palbou hlavních děl v roce 1925 zpustošila pobřežní baterie, když ona a jiné francouzské válečné lodě podporovala obojživelné přistání španělských vojsk v Maroku. Byla šestkrát zasažena, ale bez znatelného poškození.

Bitevní loď Paris v té době vykonávala funkci vlajkové lodi kombinované flotily u marockého pobřeží až do podzimu 1927. Poté probíhaly až do roku 1929 modernizační úpravy, další přišly v letech 1934 – 1935, kdy bitevní loď konečně získala kotle na naftu a nová děla malé ráže.

Při napadení Francie hitlerovským Německem byla těžce poškozena německými bombami a dokulhala do britského přístavu Plymouth rychlostí pouhých 7 uzlů a na palubě vezla 2 800 mužů, kteří se snažili dostat pryč z Francie, aby mohli pokračovat dál v boji proti Německu.

3. července 1940 proběhla Operace Katapult, která měla zabránit tomu, aby francouzská flotila, která zůstala prakticky nepoškozená, nepadla do rukou Německa či Itálie. V britských přístavech kotvila jak bitevní loď Paris, tak její sesterská loď Courbet a na jejich paluby osudného 3. července vpadla britská komanda a lodě zabrala.

Poté byla využívána jako ubytovací trup pro polské jednotky, pak byla předána Svobodným Francouzům, ale na volné moře se již za války nepodívala.

Po válce byl starý dreadnought ve Francii opraven do provozuschopného stavu, ale nebyl aktivně využíván a v roce 1956 byla loď s pohnutou historií sešrotována.

Zdroj: history.com, Válečné lodě 3, militaer-wissen.de

Tagy článku