22. září 1914 zlikvidovala německá ponorka britskou eskadru křižníků
V Severním moři stačilo německé ponorce U-9 na potopení tří křižníků jen něco málo přes hodinu. Pod hladinu šly křižníky HMS Aboukir, Hogue a Cressy.
Agresivní růst německého námořnictva v letech před první světovou válkou, řízený legendárním ministrem Alfredem von Tirpitzem, sledovala tehdejší vládkyně moří Velká Británie s velkou nelibostí a nevraživostí. V prvních dvou měsících Velké války se německá flotila, tzv. Hochseeflotte, snažila dostat ze svého velitelství Wilhelmshavenu na volné moře. Námořní bitva, která se konala 28. srpna v Helgolandské zátoce ale skončila přesvědčivým britským vítězstvím, kdy byly potopeny tři německé křižníky a jedna minonoska, 712 německých námořníků zahynulo..
psali jsme: Snažil se najet lodí na německou ponorku, zaplatil za to životem. Neuvěřitelný příběh odvážného britského kapitána
V návaznosti na tuto bitvu císař Vilém a německé velení námořnictva dospěly k názoru, že hladinové námořnictvo by mělo být drženo mimo otevřené moře, protože jeho nejlepší využití je jako obranná zbraň. Jak válka pokračovala, největší německou zbraní na moři se staly smrtonosné ponorky tzv. U-booty.
psali jsme: Incident Laconia: Když se německý kapitán U-bootu snažil zachránit své oběti
Jednostranná bitva, která se odehrála 22. září, stála Británii tři zastaralé křižníky třídy Cressy, a co hůř - životy 1 400 námořníků. Německé ponorce U-9 velel kapitán-poručík Otto Eduard Weddigen a na potopení pancéřových křižníků mu stačilo pouhých pět torpéd, čemuž nahrála i neschopnost britského velitele, domnívajícího se, že jeho lodě narazily na miny, a který zahájil záchranné práce, čímž udělal ze svých lodí cíle pro německého kapitána a jeho ponorku. Potopení lodí z tzv. "flotily živých návnad", tedy Live Bait Squadron, jak se těmto zastaralým lodím přezdívalo, bylo pro Brity šokem.
Ponorky se staly smrtelným nebezpečím pro Royal Navy.
Zdroj: History.com
Tagy