28 let od zvolení Václava Havla prezidentem

28 let od zvolení Václava Havla prezidentem
Autor: flickr.com (CC BY 2.0) |Popisek: Václav Havel
29 / 12 / 2017, 18:00

Přesně před 28 lety slavnostní shromáždění ve Vladislavském sále volí prvního nekomunistického prezidenta. Komunisty ovládané Federální shromáždění zvolilo spisovatele Václava Havla. Ten byl před půl rokem téměř neznámou osobností.

Tradice prezidentské volby po skončení druhé světové války předpokládala jednoho kandidáta. V poválečném období byl v roce 1945 dočasně instalován do funkce exilový prezident Edvard Beneš. Ten byl o rok později potvrzen Národním shromážděním. Po jeho odstoupení byl jednomyslně zvolen Klement Gottwald. Po jeho smrti byl opět jednomyslně zvolen jeho druh Antonín Zápotocký. Poté, co zemřel, se všeobecně předpokládalo, že se prezidentem stane dosavadní premiér Viliam Široký. Tento slovenský komunista vedl několik vládu a již se tiskly jeho oficiální portréty. Do volby však zasáhl tehdejší sovětský vládce Nikita Chruščov a rozhodl o tom, že prezidentem Československa bude dosavadní první tajemník komunistické strany Antonín Novotný. Ten byl opět jednomyslně zvolen a to dokonce dvakrát. Během svého mandátu prosadil změnu Ústavy, která zkracovala prezidentský mandát ze sedmi na pět let.

S uvolňováním komunistického režimu přišly reformy, které svrhly i prezidenta Novotného a společnost v roce 1968 začala otevřeně hovořit o možné nové hlavě státu. Po krátkých diskusích byl prezidentem zvolen generál Ludvík Svoboda. Do jeho prezidentského období se promítly mnohé zvraty. V rámci svého mandátu hodlal vydat paměti, které mu však tehdejší vedení komunistické strany zcenzurovalo. To stárnoucího Svobodu roztrpčilo. Hodlal odejít z prezidentské funkce. Tehdejší šéf komunistické strany Gustáv Husák však nemocného Svobodu přemluvil k další kandidatuře a v roce 1973 byl znovu zvolen. Již o rok později však Husák hodlal převzít i funkci prezidenta, ale Svoboda se své funkce nehodlal vzdát. Proto byla prosazena změna ústavy a v roce 1975 byl Svoboda uvolněn z funkce a nově byl prezidentem zvolen první Slovák Gustáv Husák. Ten byl Federálním shromážděním jednomyslně zvolen prezidentem ještě v roce 1980 a 1985.

psali jsme: Je demokracie nejlepším způsobem vlády?

V roce 1990, kdy se měly konat řádné volby hlavy státu, neměl Husák v úmyslu kandidovat znovu a tak se začalo hovořit o jeho možných nástupcích. K favoritům volby patřil dlouholetý premiér a ,,rádoby" reformátor Lubomír Štrougal. Do těchto plánu však vstoupila sametová revoluce v listopadu 1989. Jedním z požadavků demonstrujících byl odchod nejzkompromitovanějších osob včetně Husáka.

Na zaplněných náměstích se nejčastěji ozývalo jméno Alexandra Dubčeka. Ten byl stále symbolem reforem z roku 1968 a podle některých i hrdinou. Lidé již zapomněli však na to, že on byl ten, který podepsal jako předseda parlamentu tzv. pendrekový zákon z roku 1969. Své ambice neskrýval, ale odstupující Husák bral jako potupu, pokud by se po něm stěhoval na Hrad právě Dubček. Proto se rozjela série jednání, aby se kandidátem opozičních sil stal právě Václav Havel. Svou roli v tomto procesu sehrál i nově jmenovaný premiér Marián Čalfa. Následně byla uzavřena domluva mezi Havlem a Dubčekem, že první bude dočasným prezidentem a ten druhý jej po svobodných volbách nahradí. K tomu však již nedošlo.

psali jsme: Ukradená revoluce?

S blížící se prezidentskou volbou se objevovali další dvě jména. Komunisté přišli s odstoupivším premiérem Ladislavem Adamcem, který se prezentoval jako český Gorbačov. Svaz socialistické mládeže začal prosazovat Čestmíra Císaře. Jeho jméno bylo diskutováno již v roce 1968. Vtipně se po zemi začalo objevovat heslo Císař na Hrad. V důsledku mnohadenních jednání byl nakonec jediným kandidátem Václav Havel. 29. 12. 1989 jej zvolilo jednomyslně Federální shromáždění prezidentem Československé socialistické republiky. Paradoxem této volby je, že parlament složený zejména z normalizačních komunistů zvolilo prezidentem svého donedávna úhlavního nepřítele.

 

Nepřehlédněte na Security magazínu:  Defence - tanky, lodě,  letadla, obrněné vozy. Jaké jsou nejnovější trendy ve zbrojním a obranném průmyslu? S námi víte více

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace