Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Winston Churchill
Které události 4. července 1940 rozrušily Winstona Churchilla?
Dosti nepochopitelné datování tzv. bitvy o Británii, způsobené jinak vynikajícím velitelem Fighter Command ACM Dowdingem, které odstartovalo tuto kampaň 10. červencem 1940, je o to podivnější, že hned 4. července utrpělo námořnictvo těžké ztráty a významnou potupu na moři, ve vzduchu, ve sněmovně i v tisku. Toho dne totiž Luftwaffe uspořádala první větší útok, když si to z ústí Temže šinul konvoj OA 178, skládající se ze 14 plně naložených obchodních lodí. Minul Dover a přibližně na úrovni Portlandu byl kolem 13.00 napaden Stukami dvou Gruppen StG 2.
Doslova během minut byly smrtelně zasaženy Britsum (5255 grt), který jeho kapitán posadil v plamenech na písečnou dunu u Dealu, aby jej brzy zničila vichřice, Dallas City (4952 grt), Deucalion (1796 grt), Kolga (3526 grt) a dalších šest bylo poškozeno, včetně lodí Antonio (5225 grt), asi deset blízkých zásahů, které způsobily mj. i poškození kormidla a podpěry šroubu, Argos Hill (7178 grt), Briarwood (4019 grt), Eastmoor (5812 grt), Lifland (2254 grt). Komodor konvoje signalizoval, že by všechny lodě konvoje měly využít ochrany přístavu v Portlandu, což ovšem nebylo možné.
To stále nebylo vše. Odpoledne si Stuky III./StG 51, vedené Majorem von Klitzingem, za cíl vybraly i cíle v oblasti portlandského přístavu, kde 22 zásahy roztrhaly protiletadlovou HMS Foyle Bank (5582 grt), která ovšem klesla na dno až následujícího dne. Celkové ztráty čítaly neuvěřitelných 176 mrtvých z 298členné posádky. Mezi nimi byl i Leading Seaman Jack Mantle z Wandsworthu, obsluhující dvouliberní pompomy. Navzdory tomu, že byl smrtelně zasažen, střílel dál, dokud zraněním s konečnou platností nepodlehl v místní nemocnici, za což 3. září posmrtně obdržel Viktoriin kříž. Konečnou se mu stala palba z kulometu nepřátelského letadla.
Zasaženy byly i další lodě v přístavu, ke dnu šel britský trawler Silverdial (55 grt), zatímco nákladní lodi City of Melbourne (6630 grt), East Wales (4358 grt), William Wilberforce (5004 grt), Flimston (4674 grt) a Apricity (402 grt) utrpěly podstatné škody. Flimston, který utrpěl blízkými zásahy bomb, utrpěl další škody nárazem neovladatelné a potápějící se Dallas City. Parník Apricity šel v důsledku poškození ke dnu 6. července. Jeden Ju 87 byl protiletadlovou palbou sestřelen a další utrpěl vážné škody.
Největší britskou ztrátou bylo však potopení oceánského parníku Aeneas (10 058 grt), který byl v konvoji OA 177G úspěšně napaden již 2. července 34 km jihovýchodně od Star Point. Definitivní ránu mu však uštědřily Stuky právě 4. července po 16.30. Jedna bomba prošla uhelným bunkrem, prorazila levobok lodi a vybuchla ve vodě, přičemž způsobila šokovou vlnu a zároveň parník zapálila, druhá vybuchla na pravé straně vedle komínu. Zahynulo dohromady 21 členů posádky a loď klesla ke dnu. Trosečníky zachránil torpédoborec HMS Witherington (D 76). Navzdory tomu, že útoky trvaly opravdu dlouho, nevzlétla proti Stukám žádná britská stíhací letadla, což vedlo k velké bouři na politické i vojenské scéně. ACM Dowding si už nemohl dovolit své stíhače takto šetřit.
Bombami byly poškozeny i parníky Fairwater (4108 grt), King Frederick (5106 grt), Irene Maria (1860 grt). Fiasko komunikace bylo opravdu zarážející, což Churchilla značně rozrušilo. Nařídil proto přísnou vzdušnou ochranu konvojů v kanále La Manche. Další nepříjemnost pak představoval noční útok Schnellbootů, který potopil loď Elmcrest (5032 grt) a vážně poškodil tanker British Corporal (6972 grt) a parník Hartlepool (5500 grt).
Elmcrest ztratil při útoku S-20 celkem 16 mrtvých, když jej druhé torpédo zasáhlo v 00.20 5. července. Utopili se, protože člun se výbuchem převrátil. British Corporal byl zasažen na pravé straně vepředu torpédem z S-26. Posádka loď opustila na člunech, ale následně byla vyzvednuta z moře a odvezena zpět k prozkoumání škod. Když byla loď odtažena do v přístavu, byla nalezena dvě těla, druhého inženýra a kuchaře. Pak putovala k opravám do Southamptonu.
Hartlepool byl zasažen tímtéž S-Bootem 16 mil (30 km) jihojihozápadně od Portland Bill na zádi a přišel o chod. Loď byla rovněž odtažena a najela na pláž u Weymouth. Reálně byla zničena a později byla použita jen její část a z ní vytvořena nová loď. Na mině se ještě potopil plovoucí bagr Coquet Mouth (477 grt). Je tedy vidět, že bitva o Británii začala svou žhavou fází právě tohoto chmurného dne.
Autor: Mgr. Tomáš Bouzek, vojenský historik
Zdroj: history.com