400 let od vyvraždění české elity

400 let od vyvraždění české elity
Autor: Eduard Herold (1820 - 1895), dle starodávného dřevorytu, Wikimedia Commons|Popisek: Staroměstská exekuce
21 / 06 / 2021, 10:00

Více než půl roku po bitvě na Bílé hoře, 21. června 1621 bylo popraveno na Staroměstském náměstí 27 českých pánů. Nešlo jen o protestantskou kališnickou šlechtu, ale i rektora Univerzity Karlovy.

Rektorem pražské univerzity byl v roce 1617 zvolen Jan Jesenius, zvaný též Jan Jesenský. Jesenius byl významným lékařem. Než se stal rektorem v Praze, byl rektorem ve Wittenbergu, osobním lékařem Saského kurfiřta a později osobním lékařem i dvou císařů, a to Rudolfa II a jeho bratra Maxmiliána. Pokrokový lékař se do historie medicíny zapsal především první veřejnou pitvou v Praze a vůbec ve střední Evropě.

Jiří Kezelius Bydžovský ho ve své Kronice mladoboleslavské popsal jako člověka, který čtvrtil lidi a nakonec byl sám rozčtvrcen. Kronikář tak shrnul život anatoma Jesenia, který byl na konci svého života popraven mezi sedmadvaceti českými pány, a kromě vyříznutí jazyka a stětí hlavy byl po smrti i rozčtvrcen. Habsurkové jej popravili mimo jiné proto, že jako představitel českých stavů přemlouval uherské stavy, aby podpořily český odboj, který skončil bitvou na Bílé hoře.

O tom že Jesenius byl nejen diplomat, ale především významný lékař, svědčí i to, že je po něm pojmenována lékařská fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě se sídlem v Martině. Jméno Jana Jesenia nalezneme i na budově nově opraveného Národního muzea v Praze, mezi dalšími osobnostmi české historie. Životopis Jana Jesenia se stal i předlohou pro úspěšný československý seriál Svědek umírajícího času, kde Jesenia ztvárnil Petr Čepek.

video: youtube

Popravou 27 pánů začala doba temna

Osvícená rudolfínská Praha zažila s Janem Jeseniem rozvoj věd i umění. V Praze pobýval v té době hvězdář Jan Kepler, Tycho de Brahe, či významní umělci, jako byl malíř Arcimboldo. Popravou 27 vůdců stavovského povstání, z nichž byli tří vysocí šlechtici, sedm rytířů a 17 měšťanů, tato osvícená doba definitivně skončila. Z Českého království podrobeného vídeňské katolické habsburské vládě následně odešla i významná část české protestantské inteligence, jako například Jan Amos Komenský a mnoho jiných. Doba temna, jak jí nazval Alois Jirásek, pak s Habsburky trvala až do vzniku masarykovské první republiky.

Je smutné, jak málo si připomínáme svou historii. O to zvláštnější a asi ne náhodná je skutečnost, že těsně před čtyřstým smutným výročím se na Staroměstském náměstí obnovil Mariánský sloup, který nelze nespojovat se rekatolizačním úsilím Habsburků po Bílé hoře. O to smutnější se to vše jeví v kontextu toho, že popravu 27 českých pánů na Staroměstském náměstí připomínají jen bílé kříže zasazené v chodníku, které valná většina kolemjdoucích nemůže zaznamenat.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace