Autor fotografie: 00anders / Flickr|Popisek: Harwey Lee Oswald
Mladý, vitální, inteligentní a navíc s velkou dávkou charismatu. O Johnu Fitzgeraldu Kennedym se hovořilo jako o politickém talentu, který zkrotí poněkud drzé choutky sovětského vůdce N. S. Chruščova, jenž nového amerického prezidenta, zvoleného v roce 1960, podcenil. Kennedy právě před 60 lety v Dallasu podlehl následkům atentátu.
John Fitzgerald Kennedy (nebo také JKF) byl významnou politickou figurou 20. století, který stíral všeobecné představy o tom, že prezident kteréhokoliv státu musí být nutně starší a ,,vysloužilý" politik. To v případě Kennedyho neplatilo. Není až tak známým faktem, že se jednalo o hloubavého člověka s poměrně širokým rozhledem a zájmem o historii. Po válce Kennedy uskutečnil cestu Evropou a navštívil mimo jiné i Německo. Ve svém deníku, který si psal, vyjádřil pochybnosti nad smrtí Adolfa Hitlera. Budoucí americký prezident projevil pochyby, zda je tělo, které objevili Rusové v bunkru, patří opravdu Adolfu Hitlerovi. Podle něho sami Rusové pochybovali, zda se jedná o Hitlerovo tělo.
Brzy poté se začal Kennedy angažovat v americké politice. V letech 1947-1953 zastupoval stát Massachusetts ve Sněmovně reprezentantů Spojených států amerických jakožto demokrat. V letech 1953–1960 reprezentoval tentýž stát v Senátu Spojených států amerických. Následně pojal myšlenku, že bude kandidovat na nejvyšší ústavní funkci. Klíčovým bylo z tohoto pohledu rozhodnutí Demokratické strany jej 13. června 1960 nominovat jako svého kandidáta do voleb, které se měly uskutečnit v listopadu 1960. A demokraté mohli 8. listopadu slavit, protože Kennedy zvítězil nad kandidátem republikánů Richardem Nixonem. Oficiálně byl uveden do funkce v lednu 1961.
Kennedy nebyl žádným politickým nováčkem a poměrně dobře se zorientoval v zahraniční politice, která mu přinesla věhlas. Nicméně jeho prestiž utrpěla takřka hned po jeho instalování do prezidentského úřadu. USA se rozhodly k riskantní akci - svržení kubánského diktátora Fidela Castra. Byla to neúspěšná operace kubánských exulantů, kteří v dubnu 1961 pod vedením CIA napadli jižní Kubu. Tuto akci financovala a podporovala americká administrativa a jejím cílem bylo svržení Fidela Castra. Operace proběhla necelé tři měsíce poté, co se John Fitzgerald Kennedy stal 35. americkým prezidentem. Kvůli podcenění příprav však skončila naprostou porážkou.
Na mezinárodním poli však Sověti Kennedyho podcenili. Chruščov a další vysocí sovětští činitelé mýlili v tom, že si mladého 43letého prezidenta ,,obtočí kolem prstu" tak, jak budou potřebovat. To vyvrátila vídeňská schůzka v červnu 1961, kde se poprvé Kennedy a Chruščov setkali, aby projednali vyhrocené vztahy mezi oběma velmoci a snažili se snížit napětí. Kennedy se zde osvědčil jako zdatný analytik situace, který si stál pevně za svým.
Nicméně za Kennedyho administrativy se musela řešit nejvážnější krize studené války, která vešla do historie jako Karibská krize. V roce 1962 dopravil SSSR na Kubu rakety středního doletu a jadernými hlavicemi.SSSR argumentoval tím, že USA umístily v Turecku své rakety, a Sověti tak pouze reagují v obavě o svou bezpečnost. Krize eskalovala, protože žádná ze stran nechtěla ustoupit, a svět se proto ocitl bez nadsázky na pokraji jaderného konfliktu. Nakonec Chruščov ustoupil s tím, že budou odstraněny rakety z Kuby, Američané tak učiní to samé s raketami z Turecka, došlo k dohodě se SSSR, že USA nikdy nenapadnou Kubu bez přímé provokace. Kennedy si také získal popularitu svobodného světa, když v červnu 1963 promluvil v Západním Berlíně a proslovil dnes již slavnou větu, že ,,je Berlíňanem".
Americký prezident se hodlal ucházet o znovuzvolení, vědom si nabyté popularity. Pátek 22. listopadu 1963 měl být pro prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho neoficiálním zahájením kampaně za znovuzvolení. Kariéru i život jednoho z nejoblíbenějších prezidentů americké historie ale v texaském Dallasu půl hodiny po poledni ukončil atentát, jehož okolnosti nepřestávají vyvolávat otázky.
Kennedy přijel do Dallasu a byl srdečně vítán davy. Jel v otevřeném voze, ač byl varován před tím, že se jedná o bezpečnostní riziko. To se bohužel také potvrdilo. Ve 12:30 se z 6. patra skladu učebnic ozvalo několik výstřelů, které mířily na Kennedyho, jedna kulka prošla prezidentovi skrz krk, smrtící zasáhla jeho hlavu, jednalo se o náboje ,,dum-dum" s explozivním účinkem. Ihned poté byl Kennedy převezen do Parklandské nemocnice, nicméně 30 minut po atentátu byl prohlášen za mrtvého. Vzhledem k rozsahu zranění jej nebylo možné zachránit ani při poskytnutí vysoce specializované lékařské pomoci.
Za vraha J. F. Kennedyho je oficiálně považován Lee Harvey Oswald, zaměstnanec skladu, z jehož šestého patra se podle policie střílelo. Tehdy čtyřiadvacetiletý Oswald budovu opustil ve 12:33 předním vchodem. Ve 13:15 měl na ulici zastřelit policistu J. D. Tippitta. Policie ho zatkla ve 13:50 v místním kině, kterou předtím oblehla. Ve vazbě byl však pouze kvůli zastřelení policisty. Oswald odmítl, že by někoho zabil, natož amerického prezidenta.
Souzen však nikdy nebyl. 24. listopadu 1963, dva dny po atentátu na oblíbeného prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, zastřelil Oswalda samozvaný ,,mstitel" Jack Ruby (Rubinstein). Ruby byl majitelem nočního klubu v Dallasu, který si počkal na to, až Oswalda budou převážet do jiné věznice.
V nestřežený okamžik, když policisté Oswalda vedli chodbou, vytáhl Ruby pistoli a střelil Oswalda do břicha. Ten na následky zranění ještě tentýž den umírá. Není jistě bez zajímavosti, že Oswald byl převezen do stejné nemocnice, kde dva dny předtím skonal Kennedy. Ruby tak zavdal nespočet konspiračních teorií, protože navždy umlčel Oswalda, který zavraždil Johna Fitzgeralda Kennedyho, a jenž mohl k atentátu poskytnout klíčové informace.
Lyndon Johnson, který se stal nástupcem Kennedyho v úřadu, zřídil tzv. Warrenovu komisi. Ta vyslechla přes 20 tisíc svědků (!) a vypracovala přes 3 tisíce protokolů. Komise dospěla k závěru, že Oswald byl jediným střelcem, a je tedy nejpravděpodobnějším pachatelem.
Zbývá odpovědět na otázku, jaký měl Oswald motiv, co ho vedlo k zavraždění populární hlavy státu. Více mohou napovědět jeho kroky, které učinil potom, co se rozhodl skončit službu u námořnictva. Emigroval do SSSR a měl blízko ke komunismu. Je možné, že Oswald mohl brát atentát jako mstu za nepovedenou akcí v Zátoce sviní, nebo mohl být součástí rozsáhlejší spiklenecké skupiny spojené s kubánskou emigrací. Objevily se však i poněkud divoké teorie, kdy se za vraždou vidí stopy CIA či FBI. Se CIA měl mít Kennedy vyhrocenější vztahy. Další teorie pak hovoří o tom, že Kennedyho nechala zavraždit kubánská tajná služba právě v odplatě za nesčetně pokusů CIA o odstranění Castra.
Určitě vstřícným počinem k případu bylo uvolnění téměř 13 000 dokumentů vztahující se k atentátu v roce 2022. V roce předcházejícím již bylo uvolněno asi 1 500 dokumentů Americkým národním archivem. Na druhé straně nebyly zveřejněny další citlivé dokumenty, které by mohly podle USA ohrozit národní bezpečnost. Materiály nicméně podle řady expertů nezmění či nezkorigují nijak dramaticky závěry, které byly učiněny dříve, ale poskytnou zájemci širší vhled do dobových souvislostí.
Úplnou pravdu o zavraždění JFK se stejně nejspíš už nikdy nedozvíme, a proto může mýtus o zavraždění 35. amerického prezidenta žít dál.
Zdroj: History.com, Warhistoryonline