V sobotu 28. března měla proběhnout velká vojensko-historická rekonstrukce slavné a legendami opředené bitvy u Sudoměře (25. března 1420), v níž početně slabší oddíl husitů díky neortodoxní taktice s využitím terénu odrazil početnější těžkou rytířskou jízdu - nejobávanější zbraň středověku. Zeptali jsme se Petra Schleisse z Plzeňského landfrýdu, který akci připravoval, o co přicházíme a jestli akci připravují na jiný termín.
Vzpomínkové akce u Sudoměře probíhají na původním historickém bojišti v režii Plzeňského landfrýdu každoročně již od roku 2013 a účastní se jich na 300 re-enactorů, z toho desítka jezdců. U příležitosti 600. výročí se mělo sejít 400 pěších a 19 jízdních a přijet měli z celé České republiky.
Program spolek připravuje s podporou města Písku a především obcí Čejetice, Mladějovice, Sudoměř, místních hasičů a kromě roku 2015, kdy 595. výročí podpořil Jihočeský kraj, je příprava a realizace akce financována ze vstupného. Letošní investice do reklamy lze tedy bohužel ve velké míře odepsat, ale již existují dva náhradní termíny, které berou ohled na možné scénáře vývoje letošní "morové rány" - původní předpoklad přeložit akci na 9. května se ukazuje být příliš optimistickým. První možností tedy bude sobota 25. července, a v případě nevlídného vývoje situace pak 10. října, kdy by bylo rovněž připomenuto výročí smrti Jana Žižky z Trocnova (11. října 1424).
Během bitevní ukázky návštěvníci uvidí všechny prvky vojenství přelomu 14. a 15. století včetně samozřejmě prvků specifických husitských, a na prvním místě vozovou hradbu, resp. její část formovanou dvěma vozy doplněnými desítkou pavéz, tedy velkých silných štítů určených k ochraně střelců a pěchoty obecně proti jízdě, která měla na bojištích středověku nad pěšími drtivou převahu. Tu dokázaly podle okolností narušit buď vhodně nasazené střelné zbraně (jako anglické dlouhé luky v bitvě u Kresčaku a jinde) nebo taktika využívající vhodně zvolený terén a opřená o pevné postavení - v podání husitů s dovedným využitím vozové hradby.
Bojuje se stále zdaleka především chladnými zbraněmi a všichni účastníci jsou zdatnými šermíři, někteří profesionálními. Střetávají se meči, palcáty, řemdihy, kropáči i zbraněmi na dlouhé násadě jako halapartny a především typické husitské zbraně upravené provizorně ze zemědělských nástrojů jako sudlice nebo okované cepy. Programu se účastní také kaskadéři nasazovaní do kritických fází scénáře.
A protože způsob boje umožňoval husitům efektivní nasazení raných palných zbraní, jsou k vidění na akcích i ty, tedy ručnice, píšťaly, hákovnice. A proto se účastníků a pořadatelů i těchto akcí věnovaných středověku týkají probíhající snahy omezit a ztížit přístup veřejnosti k palným zbraním, včetně replik systémů starých šest staletí, o jejichž existenci teroristé nebo organizovaný zločin nejevily v nedávných desetiletích velký zájem.
A nejen proto: Plzeňský landfrýd se věnuje i mnoha dalším historickým obdobím, a kromě antického Říma jsou to období modernější od 16. století přes třicetiletou válku, válku sedmiletou, napoleonské období, prusko-rakouskou válku z roku 1866 a obě války světové.
S tématem středověku a husitství se účastní i zahraničních akcí v Německu, Rakousku, Itálii, Francii a na dalších místech, a také v Polsku. Jedna z největších akcí v Evropě je pořádána u Grunwaldu, a nejen protože se traduje, že se jí Jan Žižka účastnil, je tu logická vazba s akcemi u nás. Ostatně právě v Polsku se měl Jan Žižka seznámit s ideou vozové hradby, kterou později zdokonalil a s úspěchem nasazoval.
Držíme pořadatelům palce, aby se krize přehnala co možná nejdříve. A nám všem ostatně: zrušené jsou přirozeně všechny jarní vojensko-historické akce u nás i v zahraničí. Napoleonští re-enactoři přijdou mj. o 220. výročí bitvy u Marenga; v Belgii Waterloo dosud odvoláno nebylo, ale málokdo věří, že proběhne, a určitě ne v původním plánovaném měřítku více než 2000 účastníků z celé Evropy. Odvolány jsou akce věnované konci druhé světové války, a ostatní.