Autor: CC0 1.0|Popisek: Karel IV.
Císař říše římské a český král Karel IV. vyhrál novodobou soutěž největší Čech, ale byl zařazen v roce 2010 i mezi 20 největších Němců.
„Pro německé dějiny je významný především proto, že Svaté říši římské dal první ústavu. A ze Svaté říše římské pak vyrostlo Německo. Tou takzvanou ústavou byla Zlatá bula. Podle ní se řídila volba německého krále. Volilo ho sedm volitelů, takzvaných kurfiřtů,“ vysvětlil autor pořadu televize ZDF Georg Graffe, proč českého Otce vlasti vybrali mezi 20 nejvýznamnějších Němců soutěžících v klání o největšího Němce.
Karel IV. v roce 2010 v Německu nevyhrál, přesto pořad ZDF ukazuje na to, že Karel IV. nebyl jen velkým politikem českým, ale i německým. Zlatá bula Karla IV. dala Němcům jakousi první ústavu, ale právě v tomto dokumentu byla potvzena i exkluzivní práva Čechů v Říši římské. České země byly jednoznačně součástí západní civilizace, ale přesto si zachovaly vysokou míru autonomie. Český král byl kurfiřtem, jedním ze 7 volitelů císaře, vládce říše římské, přesto si českého krále volili sami české stavy bez práva císaře tuto volbu nějak zpochybnit.
Ke cti třetího českého krále Přemysla Otakara I. tyto kompetence vydobyl našemu království více než o sto let dříve, ale nasledně byly zpochybněny. Karel IV. je ve své Zlaté bule nejen potvrdil, ale zakotvil v listině, která v císařství převyšovala většinu jiných bul a nařízení. Tato Zlatá bula platila až do roku 1806, kdy Napoleon v podstatě zrušil Svatou říši římskou. Napoleon zredukoval počet malých německých státečků, které z valné míry spojil v tzv. Rýnském spolku.
Karel IV. chtěl dát ústavu i českým zemím, ale narazil
Karel IV. sepsal rozsáhlý zákoník i českých zemí. Šlechta však takovou normu velmi tvrdě odmítala. Aby císař a král neztratil na své autoritě, raději o zákoníku prohlásil, že shořel, než aby připustil, že takovou normu neprosadí. Vzpurnou českou šlechtu obtížně krotili i předchozí čeští králové. Král ,,Železný a zlatý" Přemysl Otakar II. padl na Moravském poli, protože mocní Rožmberkové odmítli poslat své rytíře do bitvy proti tehdejšimu římskému císaři Rudolfovi Habsburskému. Otec Karla IV., Jan Lucemburský, než by se s českou šlechtou hádal, raději trávil čas v cizině než doma. Karel IV. domácí šlechtu ovládal mnohem lépe než mnozí jeho předchůci, raději spálený zákoník však ukazuje na to, že ani Otec vlasti to doma jednoduché neměl.
Otcem vlasti již od svého pohřbu
Karla IV. nazval poprvé Otcem vlasti arcibiskup Jan Očko z Vlašimi ve své pohřební řeči. Karel IV. zemřel 29. listopadu 1378 v Praze na zápal plic poté, co ho zlomenina krčku upoutala na lůžko. Jeho ostatky spočinuly v královské hrobce, jíž nechal zbudovat v katedrále sv. Víta, kterou se svým otcem Janem Lucemburským založil. Pod katedrálou na čestném mistě ve středu kralovské hrobky odpočívají jeho ostatky dodnes.