65 proti 2000. Francouzská cizinecká legie šla v bitvě u Camarónu hrdinně vstříc smrti. Masakr přežili tři stateční

65 proti 2000. Francouzská cizinecká legie šla v bitvě u Camarónu hrdinně vstříc smrti. Masakr přežili tři stateční
Autor fotografie: davric, Wikimedia Commons|Popisek: bitva u Camarónu
10 / 11 / 2020, 16:00

Francouzská cizinecká legie je elitním útvarem armády, která byla založená již v roce 1831. Její příslušníci bojovali i v bitvě u Camarónu v Mexiku, jež se odehrála v roce 1863. Francouzští legionáři zde čelili mnohem větší přesile.

Frnacouzskou cizineckou legii netřeba příliš dlouze představovat. Elitní útvar francouzské armády, ustavený již v roce 1831, se zúčastnil mnoha konfliktů či válek, například prusko-francouzské války, obou světových válek, ale také války v Perském zálivu na počátku 90. let. Tvoří ji výborně vycvičení vojáci, kteří navíc vyznávají hodnoty jako čest a věrnost.

V 60. letech 19. století se stávala mexická půda velmi horkou. Mexiko čelilo intervenci některých evropských států, které chtěly po Mexiku, aby splatilo svůj zahraniční dluh. Jednou ze zemí, jež se domáhali splacení svých pohledávek, byla také Francie, která počítala zároveň s další mocenskou a územní expanzí na území Mexika.

Bylo na druhé straně jasné, že se v určitém momentu schyluje k vážnějšímu vojenskému konfliktu Francie s Mexikem, který nakonec vyústil do památné bitvy u Camarónu, jež se odehrála 30. dubna 1863. Francouzi si od ozbrojeného střetu slibovali, že přinutí Mexiko k poslušnosti a splacení pohledávek, a vynutí si na zemi další ústupky.

30. dubna 1865 bylo vysláno 65 příslušníků z 3. roty pluku Cizinecké legie pod velením schopného vojenského taktika Jeana Danjoua zabezpečit franouzský konvoj, který mířil se zásobami, ale i zlatem z Vera Cruzu do Puebla. Danjouovi muži měli poskytnout ochranu konvoji, který padl do oka mexickému plukovníkovi Francisco de Paulo Milanovi, který se chtěl za každou cenu konvoje a jeho ,,pokladů" zmocnit.

Nerovná bitva na sebe nedala dlouho čekat, když byl konvoj napaden 1 200 mexickými pěšáky a 800 jezdci. Proti sobě stálo 65 obránců konvoje a 2 000 Mexičanů. Bitva u Camarónu začala v 11 hodin 30. dubna 1863 na opuštěném statku. 65 legionářů přepadli Mexičané v čele s Milanem a vyzvali je, ať se vzdají. To však Danjou rezolutně odmítl a naopak vzkázal, že jsou připraveni bojovat do posledního dechu a muže. V bitevní vřavě se však legionáři vyznamenávali a proti obrovské přesile dokázali zabít přes 500 Mexičanů, i když jich bylo pouhých 65.

Nicméně výsledek byl předem daný - Mexičané pobili 62 legionářů, a tak zbyli po bitvě nakonec jen 3. Ti se nakonec vzdali, ale musela být splněna jejich podmínka, že se mohou postarat o své padlé druhy a nechat si své zbraně. To jim Mexičané nakonec dovolili. Francouzský zálusk po na rozšíření mexického území však po bitvě vzal za své a Francouzi také ztratili državu Pueblo, kterou ovládli opět Mexičané.

Dlužno dodat, že ti dokázali ocenit francouzskou statečnost v boji. Francouzský císař Napoleon III. dal na počest padlých Francouzů v bitvě u Camarónu postavit pomník, která připomíná dodnes hrdinství a nezdolnou bojovou morálku mrtvých legionářů.


Zdroj: warhistoryonline.com

Tagy článku

-->