Ardeny, zajetí a obrovská statečnost seržanta Edmondse zahnala Holokaust

Ardeny, zajetí a obrovská statečnost seržanta Edmondse zahnala Holokaust
Autor fotografie: Fidodog14 / Wikimedia commons / CC-BY|Popisek: Britští a američtí vojáci za druhé světové války (ilustrační foto)
06 / 10 / 2024, 05:00

Americký voják Roddie Edmonds svým odvážným činem zachránil stovky Židů během svého pobytu v německém zajateckém táboře. Učinil tak vstkutku neotřelým způsobem.

Roddie Edmonds se narodil v roce 1919 a o jeho dětství či mládí nemáme mnoho informací. Podle dostupných zdrojů vyrůstal se třemi bratry a střední školu absolvoval v roce 1938. Po dokončení studií se Roddie Edmonds posléze přihlásil do armády. Během druhé světové války byl mladík poslán do Evropy s 422. pěchotním plukem, který byl součástí 106. pěší divize americké armády. V jednotce působil skromně a nevyvyšoval se nad své kolegy, což bylo nejspíš způsobeno jeho silnou vírou v Boha. Mezi svými spolubojovníky byl oblíbený. Na druhé straně se uměl vždy za svého kamaráda autoritativně postavit.

 

Edmondsovy líté boje v Ardenách

 

Edmonds se za druhé světové války zúčastnil intenzivních bojů během bitvy v Ardenách, jednoho z posledních německých pokusů o zvrat ve válce, která se už delší dobu pro Třetí říši nevyvíjela příznivě. I když Edmonds bojoval statečně, záhy se ocitl v bezvýchodném obklíčení německého nepřítele a byl zajat. Edmondse a jeho kamarády nacisté převezli do zajateckého tábora Stalag IX-A v Ziegenhainu. Mladý seržant byl z titulu své hodnosti zodpovědný za 1 275 Američanů, kteří se nacházeli v té době v zajateckém táboře. 

 

Edmondsův hrdinský kousek

 

Nikdo nevěděl, co se s více než tisícem zajatých Američanů bude dít další den. Situace byla tím spíš vážná, jelikož se mezi zajatci nacházetlo množství vojáků židovského původu. Panoval proto strach, že by na tuto skutečnost mohli nacisté přijít a následně muže transportovat do koncentračních táborů jako Osvětim, Buchenwald nebo Majdanek. Kritický okamžik nastal v lednu 1945, kdy byl vydán velitelem tábora vydán rozkaz, aby se všichni američtí váleční zajatci shromáždili před kasárnami. Ti měli být striktně odděleni od dalších vězňů v táboře. Edmonds věděl, že to pro americké židovské válečné zajatce může představovat smrtelné riziko, a tak ještě předtím nařídil, že se mají shromáždit všichni vojáci, tedy Židé i ostatní. 

 

Tajný triumf Roddieho Edmondse

 

Edmonds se pak za své lidi jasně postavil, když figuroval v první řadě. Německého důstojníka, který všemu přihlížel, však rozzuřil. Edmondsovi řekl, že všichni ti, kteří se postavili v daný den do řady, nemohou být Židé, na což mladý seržant odpověděl: „všichni tady jsme Židé". Německého důstojníka tím dopálil, vytáhl zbraň, přiložil ji Edmondsovi na čelo a zvolal, aby mladý americký seržant nařídil všem Židům, aby udělali krok vpřed. Pokud by to neudělal, nacista mu vyhrožoval, že jej na místě zastřelí. 

Fotografie jednoho z nacistických zajateckých táborů

Neohrožený Edmonds však reagoval chladnokrevně a opáčil, že podle Ženevské konvence jsou Američané povinni uvést pouze jméno, hodnost a pořadové číslo, nic víc. Tato nečekaná odpověď německého důstojníka dokonale zmátla, že už se nezmohl na žádné další výhrůžky a odešel. Edmonds svým odvážným rozhodnutím Němcům své židovské spolubojovníky nevydal, čímž jim zachránil život. Sám americký seržant svůj nedobrovolný pobyt po 100 dnech přežil a vrátil se následně do vlasti. Zůstává zajímavostí, že sám nikomu do své smrti v roce 1985 o této příhodě neřekl, ani své rodině.

Právě teprve v roce 1985 dala Edmondsova žena jeho deníky synovi Chrisovi, který si v nich začal číst a shodou okolností přišel i na popis událostí v táboře Stalag IX-A v Ziegenhainu. Chris proto oslovil několik židovských vojáků, kteří pravdivost celého příběhu potvrdili a následně se s celou skutečností obrátil na izraelský památník holokaustu Jad Vašem v Jeruzalémě. Institut na základě předložených informací skutečnost ověřil a seržantu Edmondsovi posmrtně v roce 2015 udělil status spravedlivý mezi národy, Ten je udělován hrdinným lidem bez židovského vyznání, kteří riskovali svůj život pro ochranu Židů.

 Autor: Petr Duchoslav

Zdroj: Warhistoryonline.com

Tagy článku

-->