Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Ilustrační obrázek
Sovětsko-finská válka (Zimní válka) přinesla i nečekané momenty, dramata či obraty. A také možnosti, jak použít finské bombardéry na bombardování sovětských letišť.
Sovětsko-finská válka přinesla kromě mnoha obětí, velkých materiálních škod i některé pozoruhodné momenty. Během Zimní války a Pokračovací války sovětské letectvo bombardovalo finská města včetně metropole Helsinky.
V únoru 1944 se Sověti zaměřili právě na Helsinky. Ve třech vlnách bombardovaly sovětské stroje finské hlavní město. Finové v té sice postrádali noční stíhačky, které by pronásledovaly sovětské bombardéry, ale měli velmi účinnou protivzdušnou obranu, a tak Helsinky dopadly ještě relativně dobře a do obytných čtvrtí dopadlo málo sovětských bomb.
To si Finové na druhé straně nechtěli nechat líbit a tak připravili poměrně odvážný plán. Finští zpravodajci věděli, odkud sovětské bombardéry letí, znali radiovou komunikaci jejich pilotů včetně taktiky, kterou dodržují při těchto akcích.
Finské bombardéry Dornier Do 17 se v noci za nepříznivých podmínek nepozorovaně vkradly nad Finským zálivem mezi formaci sovětských bombardérů, které se vracely na letiště, a letěly s nimi. Posléze začaly sovětské bombardéry přistávat na letišti Levašovo. Když se přiblížily místu i finské bombardéry, pohotově svrhly několik desítek pum na ,,nic netušící" letišťě.
Útok skončil úspěchem, a tak jej finské bombardéry opakovaly i u jiných letišť. Taktika byla stejná - finské stroje se vkradly v noci mezi sovětské formace, a těsně před fingovaným přistáním zasypaly rychle sovětská letiště bombami.
Tuto taktiku potom Finové praktikovali několik měsíců a nečekané útoky decimovaly sovětská letiště podél finských hranic. Na druhé straně odvážný plán nešlo dělat donekonečna a taktika si postupně začala vybírat svou daň. I tak ale byla úspěšná a můžeme konstatovat, že splnila svůj účel.
Zdroj:We Are The Mighty