Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: North American A-5 Vigilante
V roce 1961 byl zařazen do služby nadzvukový strategický bombardér North American A-5 Vigilante, který byl navržen pro americké námořnictvo. Ve službě vydržel jen do roku 1980, přestože se jednalo o výkonný stroj svého druhu.
Americká společnost North American pracovala v 50. letech na projektu nového nadzvukového strategického bombardéru. Ten měl splňovat několik zásadních kritérií – měl mít dlouhý let, operovat v každém počasí a nést jadernou výzbroj nadzvukovou rychlostí. K tomu můžeme připočíst i požadavek na výkonné motory. North American vyvinul dva prototypy, které dostaly označení YA3J-1.
Let prvního prototypu se uskutečnil v srpnu roce 1958 v Ohiu. První přistání na letadlové lodi USS Saratoga pak proběhlo v červenci 1960. Druhý prototyp bombardéru se podíval do vzduchu v listopadu 1958, nicméně v červnu 1959 stroj havaroval, když mu selhaly hydraulické a elektrické systémy.
To však projekt nezastavilo. Na začátku 60. let se naopak jednalo o jeden z největších letounů a zároveň také nejsložitějších. Letoun měl hornoplošné uspořádání šípových křídel s náběžnou hranou pod úhlem 37,5° s odtokovou hranou pod úhlem 80°. Křídlo bylo vybaveno velkými vztlakovými klapkami s ofukováním pro zvýšení vztlaku při nízkých rychlostech. Na křídle byly použity spoilery místo křidélek. Vodorovné ocasní plochy byly diferencovaně vychylované, aby ve spojení se spoilery nahradily klasická křidélka. Vodorovné ocasní plochy měly náběžnou hranu pod úhlem 40° a odtokovou hranu pod úhlem 70°.
Neobvyklé bylo také použití slitiny hliníku a lithia ALCOA 2020 pro konstrukci křídla a titanu pro nejvíce namáhané součásti. Letoun byl poháněn dvěma velice rozšířenými proudovými motory General Electric J79, což značně ulehčovalo jejich údržbu. Měl i poměrně velkou plovoucí svislou ocasní plochu. Konce křídel, svislá ocasní plocha a kryt nosu letounu byly sklopné, aby bylo ušetřeno místo na letadlové lodi.
Původní požadavky amerického námořnictva se podařilo splnit. Nový bombardér měl dolet skoro 3 000 km, jeho rychlost činila 2 123 km/h. Přitom byl bombardér poměrně obratný, nikoliv těžkopádný. Stroj mohl nést jednu jadernou pumu Mk 27, B28 či B43 ve vnitřní pumovnici, respektive dvě jaderné pumy B43 nebo klasické pumy Mk 83 či Mk 84 na dvou venkovních závěsnících.
Letoun vstoupil poprvé do služby pod označením A3J-1 v rámci těžké útočné letky (Heavy Attack Squadron) VAH-3 v červnu 1961 na námořní letecké základně Sanford na Floridě, kde nahradil letouny Douglas A-3 Skywarrior.
A-5 Vigilante výraznějším způsobem zasáhl zejména do vietnamské války, a to od roku 1964. Bombardéry se účastnily rizikových či nebezpečných akcích ve středních výškách. Nicméně se Američané nemohli i kvůli tomu vyhnout ztrátám těchto strojů, některé letouny byly ztraceny během nejrůznějších nehod. Vzhledem k těmto ztrátám bylo v letech 1968-1970 postaveno dalších 36 letounů RA-5C.
Bombardéry i přes své ztráty ve vietnamské válce odvedly velmi dobrou službu, nicméně po skončení konfliktu přišlo na řadu zhodnocení efektivity letounů, zejména po finanční stránce. Provoz těchto strojů byl nákladný a náročný, bombardéry zabíral rovněž na palubě a hangárech letadlových lodích neúměrně mnoho prostoru. Snaha ušetřit nezanedbatelné finanční prostředky a další faktory vedly k tomu, že se začal osud bombardérů pomalu naplňovat. V úvahu také berme, že US Navy začala dávat přednost jiným platformám, mimo jiné letounu F-14 Tomcat.
S koncem války ve Vietnamu přišlo postupné rušení letek. Poslední letka RVAH-7 ukončila svou službu v západním Pacifiku na palubě letadlové lodi USS Ranger (CV-61) na konci roku 1979. Poslední let RA-5C byl proveden 20. listopadu 1979, když Vigilante opustil NAS Key West na Floridě. Průzkumné útočné křídlo ONE bylo následně zrušeno na námořní letecké základně Key West, Florida v lednu 1980. Většina letounů skončila na „leteckém hřbitově“ na letecké základně Davis-Monthan v Arizoně.
I když ve službě A-5 Vigilante vydržel jen 19 let, přesto se jednalo o inovativní, na svou dobu moderní a komplexní bombardér, který však přišel US Navy s nadsázkou řečeno draho.
Zdroj: 19fortyfive.com, Wikipedia