foto: Neznámý author / Public Domain / Wikimedia Commons/Adolf Eichmann
Adolf Eichmann, muž, který s chladnou přesností organizoval transporty milionů Židů do vyhlazovacích táborů, žil po válce poklidný život v Argentině. Jeho minulost ho však dostihla v momentu, když ho agenti Mosadu v roce 1960 dopadli a přepravili do Izraele.
"S radostí bych skočil do vlastního hrobu s vědomím, že pět milionů nepřátel Říše zemřelo jako zvířata." Tento „výrok“ pronesl svým přátelům z SS v Argentině roku 1956.
Život a mládí strůjce holokaustu, Adolfa Eichamnna
Adolf Eichmann se narodil 19. března 1906 v Solingenu v Německu. Studoval v Linci v Rakousku na stejné škole jako samotný Hitler. Přihlásil se na obor inženýrství, ale stejně jako Hitler studia nedokončil. Jeho otec měl firmu, která v Linci existuje dodnes. Později, od roku 1930, pracoval v Německu jako obchodník s minerálními oleji. Během velké hospodářské krize v roce 1932 byl propuštěn a vrátil se do Rakouska, kde začal hledat nové poslání, a tak se přidal a přísahal věrnost temné moci, SS. V roce 1933 se vrátil do Německa a nastoupil do německé SS, kde dosáhl hodnosti SS-Obersturmbannführer - podplukovník.
Adolf Eichmann a jeho začátky v koncetračních táborech
Od ledna do října 1934 sloužil Eichmann v koncentračním táboře Dachau. Později byl povolán do ústředního úřadu SD v Berlíně, kde se ujal židovské problematiky jako vedoucí Abteilung Juden. Po vstupu německých vojsk do Vídně v březnu 1938 tam byl poslán, aby vystěhoval všechny Židy z města. Eichmannovi se taktika zastrašování zdála příliš pomalá, a tak zavedl, že Židé budou vystěhováni za dva dny výměnou za celý svůj majetek. Po svém působení ve Vídni dostal Eichmann za úkol vysídlit Židy také z Protektorátu Čechy a Morava, což nebyl lehký úkol, protože většina států odmítala přijímat židovské uprchlíky, a jemu se tehdy „práce“ moc nedařila.
V této chvíli přišel jeho nadřízený Reinhard Heydrich s novým plánem židovské otázky. Židé měli být vysídleni z území Třetí říše do nově obsazeného Polska. Podle Heydrichových slov byl Eichmann vzorem řádného důstojníka SS. Vždy si plnil své povinnosti na 100 % a neměli proti němu žádné výhrady. V létě 1941 ho Heydrich povolal do Berlína, kde mu oznámil, že Hitler si přeje zabití všech Židů v říši a na územích dobytých Německem. Eichmann měl za úkol organizovat transporty Židů z různých částí Třetí říše na východ. Tam byli Židé zabíjeni speciálními jednotkami SS. On sám jednou na vlastní oči viděl masovou vraždu Židů v polském lese. Když to spatřil, udělalo se mu nevolno a napil se ze své polní lahve, v níž měl slivovici.
Poté se Eichmann stal velitelem transportního úřadu 4b4. První čtyřka znamenala gestapo, písmeno b víra a druhá čtyřka Židé. Heydrich poslal Eichmanna do Treblinky, aby se od Franze Stangla naučil zabíjet Židy. Jednalo se o malou uzavřenou místnost, do které se vešlo kolem 20 lidí a do místnosti byl pouštěn oxid uhelnatý. Eichmannovi však toto vraždění přišlo stále málo účinné a o Stanglovi prohlásil, že je to neschopný velitel, který nemá co velet koncentračnímu táboru. Na setkání s Heydrichem mu navrhoval jiné „humánnější“ způsoby zabití nepřátel nacistické říše, Židů. Podle Eichmanna byl tento způsob velmi neúčinný, protože smrt často nastala až po dvou hodinách a navíc do jedné dodávky se vešlo málo lidí.
Dne 22. června 1941 napadlo Německo Sovětský svaz a válka nabrala novou dynamiku. Otevřená východní fronta znamenala nové územní zisky, na kterých však žily miliony Židů. Jak zabít toto obrovské množství lidí měl zařídit právě Eichmann. V létě 1941 se Eichmann vydal na služební cestu do vyhlazovacího tábora Osvětim (Auschwitz). Zde se bavil s velitelem tábora Rudolfem Hösslem a dospěli k závěru nového způsobu masových vražd Židů a dalších vězňů. Eichmann si zavolal několik velitelů vyhlazovacích táborů, aby viděli, jaký způsob vymyslel. Jednalo se o uzavřenou místnost pro 1000 lidí s falešnými sprchovacími bateriemi. A prohlásil, že němečtí vědci přišli na prostředek proti blechám - Cyklon B.
Cyklon B a masové vraždy Židů v koncentračních táborech
Eichmann prohlásil, že pokud je tento prostředek schopný zlikvidovat blechy z oblečení, tak ve větším množství dokáže zabít také všechny Židy na světě. V červnu 1941 byl tento způsob vyzkoušen poprvé na ruských válečných zajatcích. Podle Eichmanna byl prostředek více než účinný. Dne 20. července 1941 nařídil v koncentračních táborech vraždit převážně židovské děti. Od jara 1944 bylo zavražděno přibližně 5 milionů Židů z celé Evropy. V Osvětimi zahynulo přibližně 1,27 milionu, v Treblince 750 tisíc a v Sobibóru 300 tisíc. Eichmann byl organizátorem holokaustu a osobně nesl zodpovědnost za smrt více než milionu Židů.
V březnu 1944 postihl holokaust zatím nepoznamenané Maďarsko. Eichmann zde organizoval pochody maďarských Židů přímo do koncentračního tábora v Osvětimi. Často při těchto „pochodech“ zemřelo na vyčerpání mnoho lidí. 10. listopadu 1944 začaly z Maďarska proudit zástupy Židů do Německa a Rakouska. Tyto pochody smrti nařídil on sám. Na konci roku 1944 už nebyla válečná situace tak přívětivá, Eichmann musel uprchnout před Rudou armádou do Berlína a odtud do Alp. Zde se vzdal americké hlídce. Nemohl prozradit svou totožnost, protože věděl, že by za své činy dostal trest smrti, a tak se vydával za obyčejného příslušníka SS. Zatčen byl pod jménem Otto Eckmann.
Nový život Eichmanna na útěku v Latinské americe
Podařilo se mu utéct z vězeňského tábora a poté pracoval na farmách v Německu. V roce 1950 se mu za pomoci organizace Tichá pomoc podařilo odplout lodí do Argentiny, kde se usadil a pracoval ve vládní firmě CAPRI. Po výpovědi žil pod jménem Ricardo Klement v Buenos Aires, na okraji města si postavil menší domek a vlastnil farmu na chov králíků. V Argentině nebyl jediným uprchlým nacistou. Velká část bývalých jednotek SS zmizela právě do latinské ameriky, kde často žili v komunitách a mohli tak mluvit Německy. I Adolf Eichmann byl součástí klubů SS, kde byl pro jeho úspěchy velkou celebritou. I to přilákalo agenty Mosadu.
Dopadení Eichmanna Mosadem a soudní proces v Izraeli
Na Eichmanna byl nasazen agent tajné služby Mosad Zvi Aharoni, který ho vypátral. Každý den odcházel a přicházel stejným autobusem ve stejnou hodinu do práce a domů. To byla ideální příležitost pro agenty Mosadu, aby ho dopadli. Poté ho museli potají přepravit do Izraele. Dodnes se celá operace považuje za jednu z nejslavnějších akcí izraelské tajné služby. Soudní proces v Izraeli trval od 11. dubna do 14. srpna 1961. I když se Eichmann snažil soudu prokázat, že pouze plnil své rozkazy a kdyby neuposlechl, byl by potrestán, soudce ho přesto odsoudil k trestu smrti. Dne 31. května 1962 krátce po půlnoci byl popraven. Byl to jediný trest smrti vykonaný civilním soudem v dějinách Izraele.
Po popravě bylo jeho tělo spáleno a popel byl vysypán nad mezinárodními vodami. Krátce před osudným jednáním napsal Eichmann své rodině do Buenos Aires. Podle dosavadních zpráv ho agent, který měl na starost jeho přiznání viny, odeslal jeho rodině. Ta samozřejmě ani nevěděla, kde je a zda je v pořádku. 14. srpna 1961, když se ho soudce zeptal na jeho konečné vyjádření, řekl: „Pokud bych to měl přesně vyjádřit, musím říct, že ničeho nelituji.“ Pravděpodobně už věděl, že ho tak či tak odsoudí k smrti, a tak řekl pravdu.
Zdroje: bbc.co.uk, .ushmm.org, historylearningsite.co.uk, jewishvirtuallibrary.org
Tagy