Aimo Johannes Lahti: ,,Otec" finských palných zbraní. Suomi M-3 znamenal revoluci v samopalech

Aimo Johannes Lahti: ,,Otec&quote; finských palných zbraní. Suomi M-3 znamenal revoluci v samopalech
Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Aimo Johannes Lahti
18 / 07 / 2023, 16:00

Aimo Johannes Lahti byl mužem, který se stal klíčovým článkem ve vyzbrojení Finska.

Jestliže hovoříme o finských konstruktérech palných zbraní, nemůžeme opomenout jedno z klíčových jmén - Aima Johannese Lahtiho. S trochou nadsázky bychom tohoto muže mohli označit jako ,,otce" finských palných zbraní.

Lahti se narodil v roce 1896 a poměrně brzo dal vědět, že škola není právě tím zařízením, kde by chtěl trávit svůj čas. Brzy z ní proto odešel a začal pracovat už ve svých 13 letech jako dělník v továrně na sklo ve městě Viiala. Současně projevoval živý zájem zejména o palné zbraně, když pracoval v továrně, tak si koupil svou první - ruskou pušku Berdan.

A zbraně hocha doslova očarovaly, když byl fascinován mechanismy, na nichž fungují. Pravidelně navštěvoval místního prodavače zbraní, s nímž konzultoval nejen technické aspekty zbraní, o kterých se postupně sám dozvídal informace, jež ještě neznal. Lahti se v roce 1919 oženil se svou láskou Dagmar, s níž měl syna Olaviho. Ten se stal později pilotem, nicméně zemřel už v roce 1944.

Lahti chtěl do zbraní ještě více proniknout a začátkem 20. let dospěl k názoru, že už má potřebné informace k tomu, aby zbraně mohl sám konstruovat. V roce 1922 začal pracovat na legendárním samopalu Suomi M-31. Design, který Lahti navrhl, byl svého druhu revoluční, střelba velmi přesná a zbraň spolehlivá. Vyráběl se v letech 1931-1944 a ve výzbroji severských zemí setrval dlouho, až do 80. let.

Lahti tak vzbudil zájem finského ministerstva obrany, které mělo zájem, aby mladý konstruktér pracoval na novém designu lehkého kulometu, který vstoupil do dějin jako Lahti-Saloranta M/26, a jejž například používali vojáci v Zimní válce. Lahti potom vylepšil i slavnou pušku Mosin-Nagant, navrhoval i pistole, a už v té době byl velmi známým konstruktérem.

V roce 1932 podepsal s finským ministerstvem obrany dvě důležité smlouvy, z nichž mu pramenil zajímavý zisk z jeho práce. Obdržel také výhodnou nabídku od amerického výrobce zbraní, který se jej snažil ,,přetáhnout". Nicméně potom finské ministerstvo obrany ještě vylepšilo Lahtiův kontrakt a konstruktér tak do USA nakonec neodešel.

Lahti se nesoustředil jen na lehké zbraně, ale také na velkorážové. Navrhl například i protitankovou pušku L-39 ráže 20 mm a rovněž protiletadlové zbraně, respektive kanony. V období již zmíněné Zimní války však bylo ve službě jen málo protitankových pušek, které se ukázaly posléze jako neefektivní zbraň proti modernímu sovětskému pancíři.

Po konci tzv. Pokračovací války však Lahtiho práce postupně pošla na úbytě. Sověty kontrolovaná Spojenecká kontrolní komise zakázala výrobu finských zbraní a Lahti se tak musel ze svých pracovních aktivit stáhnout. Lahti na tom ale rozhodně netratil, protože mu byla přiznána štědrá výsluha. Navíc získal hodnost generálmajora finských ozbrojených sil.

Zemřel v roce 1970 ve věku 73 let a jeho stopa pro finský zbrojní průmysl je výrazná, přínos pak neoddiskutovatelný. Zbraně, které Lahti zkonstruoval, významným dílem přispěly k lepší obranyschopnosti země.

Zdroj: War is Boring


Tagy článku