Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Alexander Schmorell po zatčení
Alexander Schmorell byl vskutku pozoruhodnou postavou světových dějin. Nejprve se připojil k Wehrmachtu, podílel se na anšlusu Rakouska v roce 1938, pak se stal členem organizace Bílé růže, která bojovala proti nacistům, a o mnoho let později byl dokonce svatořečen.
Schmorell se narodil do rusko-německé rodiny, brzy však přišel o svou matku, která zemřela na tyfus. Ruské tradice se ostatně ve Schmorellově rodině dodržovaly. Mladý Alexander byl zbožným člověkem, hlásil se k pravoslavné víře, a i když měl rád Rusko, nenáviděl jeho nové vládce - bolševiky.
V roce 1937 byl Schmorell povolán do Wehrmachtu, s čímž měl poměrně velký vnitřní problém, kdy odmítl složit přísahu věrnosti. Přesto mohl dál v armádě sloužit a podílel se mimo jiné na anšlusu Rakouska v březnu 1938 či okupace českých zemí o rok později.
Po jeho armádní službě se rozhodl Schmorell studovat medicínu v Hamburku. V této době už byl přesvědčen o tom, že Adolf Hitler žene Německo a celý svět do zkázy, čemuž je potřeba učinit přítrž.
V roce 1940 se seznámil s Hansem Schollem a okruhem, který tvořil jádro organizace Bílá růže. K jejím předním členům patřila například Sophie Schollová, její bratr Hans či Christoph Probst. Bílá růže ostře vystupovala proti nacistickému režimu. Cílem spolku pak bylo svou aktivitou přispět ke svržení hnědé diktatury, ale ne násilnou cestou, ale přesvědčováním lidí, že nacismus nepředstavuje pro Německo světlé zítřky. Pro svůj cíl pak spolek činil i konkrétní kroky, zejména rozšiřoval letáky a další materiály, které nabádaly obyvatele Německa k mírovému odporu proti diktatuře.
Schmorell s Schollem a dalšími se po vypuknutí války se SSSR přesunuli jako medici na východní frontu, v tomto období byla činnost Bílé růže utlumena. Ta se posléze opět aktivizovala, Schmorell, Scholl a další členové se angažovali v ,,graffitové kampani", kdy na veřejné budovy zveřejňovali nejrůznější protinacistická hesla, protiválečné výzvy a také apely k tomu, aby byl Hitler svržen.
,,Graffitová kampaň" však neušla pozornosti gestapa, které čekalo na příležitost, aby mohla proti Schmorellovi a jeho kamarádům zakročit. V únoru 1943 spadla klec a Schmorell byl zatčen a následně vyslýchán.
V dubnu 1943 se konal se Schmorellem soudní tribunál, jakož i s dalšími 13 členy Bílé růže. Schmorell, Willi Graf a Kurt Huber byli odsouzeni k hrdelnímu trestu. Schmorellova poprava byla posunuta, protože jeho rodina žádala pro svého syna milost. Hitler však všechny žádosti o milost striktně zamítl. V červenci 1943 se měly hrdelní tresty vykonat. Schmorell mohl napsat poslední dopis rodině, v němž popsal svou neochvějnou víru ve spravedlnost a pravdu. 13. července 1943 byl Schmorell a Huber popraveni gilotinou.
Za jeho statečný protinacistický boj a svou víru v konečné vítězství spravedlnosti nad tyranem byl v roce 2012 v Mnichově ruskými představiteli pravoslavné víry prohlášen za svatého.
Zdroj: Russia Beyond