Alfonso I. Aragonský zvaný Válečník byl šťastný mezi svými vojáky a v boji proti islámu

Alfonso I. Aragonský zvaný Válečník byl šťastný mezi svými vojáky a v boji proti islámu
Autor fotografie: Pixabay License Free for commercial use|Popisek: Ilustrační fotografie
17 / 09 / 2020, 10:00

Alfonso I. byl archetypem bojovníka kříže a vítězem nad muslimy ve 29 bitvách. Svoji ženu, kastilskou královnu Urracu, ale nezvládl a jejich neshody byly příčinou vypuknutí občanské války v Kastilii-Leonu. Před svou smrtí se pokusil odkázat stát templářům.

Přesné datum narození Alfonsa není známé, udává se rok 1073, kdy se budoucí postrach arabských chalífů narodil aragonskému a navarskému králi Sanchovi I. a jeho ženě Felicii.

Již v době vlády svého nevlastního bratra Pedra se osvědčil jako skvělý válečník a vojevůdce a v okamžiku, kdy vstoupil v roce 1105 na trůn, zahájil nemilosrdný boj proti arabským chalífátům na území dnešního Španělska. Dobyl města Tauste, Líter a Egeu. V roce 1107 pokračoval v dobývání a padla města Tamarite a San Esteban.

Pomník krále válečníka v Zaragoze

V roce 1109 se Alfonso I. oženil na zámku Monzón de Campos s Urracou, královnou Kastilie a Leonu, vdovou po Alfonsovi VI. Dvě mocná království se spojila a zdálo, že vše se odehrálo, jak mělo. Bohužel se velmi brzy ukázalo, že střet dvou osobností, jako byl Alfonso a Urraca nedopadne dobře. Jejich manželský život byl poznamenán neshodami, roztržkami a usmířeními, ale dědice nepřineslo. Po 5 letech papež rozhodl o jejich rozvodu na základě příbuznosti. Alfonso I. zůstal nadále králem Aragonu a Navarry, a zůstaly mu i nadále významné kastilské oblasti, a i nadále se tituloval jako císař.

Když už se nemusel hádat se svou ženou, mohl věnovat veškerou svou energii snu svého bratra Pedra I., tedy dobytí maurského města Zaragoza. Na koncilu roku 1118 přiměl k účasti na křížové výpravě za dobytí Zaragozy i Francouze a po dlouhém a těžkém obléhání maurské město padlo.

Roku 1125 král válečník zahájil slavnou výpravu po Valencii, Murcii a Andalusii, kdy sice nedosáhl žádného průlomového vítězství, ale získal bohatou kořist.

Jeho bývalá žena, královna Urraca Kastilská umírá roku 1126 a její syn Alfonso VII. zahájil kroky vedoucí k získání kastilských zemí, které držel jeho nevlastní otec. K válce ale nedošlo a díky dohodě získal syn královny Urracy zpět země, které aragonský král držel, který se navíc díky tlaku církevních autorit vzdává titulu císaře.

Velký válečník umírá 7.září 1134 v Almuniente na následky zranění utrpěného během obléhání Fragy v témže roce. Zde, několik dní před smrtí sepisuje svou druhou závěť, ve které odkazuje své království templářům a špitálníkům. Závěť ale byla v rozporu s aragonskými zákony a nikdo nebyl ochoten na ni přistoupit. Vlády se ujímá Alfonsův bratr, Ramiro II. zvaný mnich.

Zdroj: Revista de Historia

 

Tagy článku