Pozemní vlak na gigantických kolech měl ,,brázdit" Aljašku

Pozemní vlak na gigantických kolech měl ,,brázdit&quote; Aljašku
Autor: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:LeTourneau_LCC-1_Sno-Train_Whitehorse_YK.jpg|Popisek: LCC-1
28 / 08 / 2018, 16:00

V padesátých letech vyvinula společnost LeTourneau Inc. několik pozemních vlaků, v podstatě velkých návěsů, které by mohly cestovat téměř jakýmkoliv terénem. Jejím záměrem bylo zvládnout logistické potřeby armády, a odbourat závislost na místních silničních nebo železničních systémech a to vše zvládnout i v náročných podmínkách zejména na Aljašce.

Americká armáda nechala společnost LeTourneau postavit celkem tři experimentální jednotky LCC-1, z nichž nejdelší měřila téměř 183 m, a dodnes drží rekord pro nejdelší off-road vozidlo. 

Pohon poskytovaly celkem čtyři plynové turbíny a elektrické motory o výkonu 1 170 koní. Jeden motor byl umístěn v "řídícím voze", zatímco další tři byly rozloženy uvnitř vlaku. Vozidlo zaujalo především ,,bytelnými", více než třímetrovými koly. Masivní kola umožňovaly soupravě udržovat tlak nízko země a vlak tak mohl projíždět tundrou. Jednou z nejdůležitějších částí byla velká kontrolní kabina obsahující výkonný dieselový generátor, který převáděl energii na všechna kola a také poháněl čtyři přívěsné vozy. Vozidlo bylo vybaveno i jeřábem umístěným v zadní části.

LCC-1 se testoval téměř na všech površích - od písečných dun po sněhové závěje. Byl odeslán pod názvem ,,Sno Train" do Grónska pro arktické testování.

psali jsme: Video: Monstrum ze Sibiře - ZIL E-167

Šestičlenná posádka byla schopna odvézt až 150 tun zásob a vybavení. Do pozemního vlaku by se však mohly přidat další pohonné i dopravní moduly, což by umožnilo zvýšit výkon a nosnost soupravy. Na rovinatém podloží mohl aljašský pozemní vlak přepravit 150 tun nákladu rychlostí přibližně 20 mil za hodinu. Dojezd při plném zatížení byl obvykle 350 až 400 mil, ale pro rozšíření dojezdu vlaku bylo možné přidat další návěsy s palivem.

LCC-1

Aljašský pozemní vlak byl používán po více než deset let, a to včetně předchozího prototypu (VC-12 Tournatrain). Nicméně, jak se vyvíjela technologie vrtulníků, potřeba pozemního vozidla schopného přivážet zásoby do nehostinných oblastí se snižovala, poslední cestu vykonal v roce 1962. Aljašský pozemní vlak byl nakonec prodán do šrotu. Různé prvky vozidla jsou stále k nalezení na šrotištích v USA. Některá kola byla použita na monster trucích, včetně světově proslulého Bigfootu.

Nepřehlédněte na Security magazínu:  Survival  - jak se chovat, abyste přežili v pustině nebo džungli? A kam se schovat před teroristickým útokem? S námi víte více

 

Odkaz: Diseno Art

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace