Autor fotografie: Frank Schoonover, Public domain|Popisek: Seržant Alvin C. York, obraz Franka Schoonovera z roku 1919
Alvin York se nesmazatelně zapsal do dějin první světové války. Tento americký voják nejprve odpíral vojenskou službu, aby v do té doby největším konfliktu prokázal nevídanou osobní odvahu.
York se narodil v roce 1887 ve městě Pall Mall v Tennessee jako třetí z jedenácti dětí. Vzhledem k tomu, že zapadlé městečko nemělo ještě řádně vybudovanou infrastrukturu, musela se rodina velmi uskromnit, sama si pěstovala jídlo a šila vlastní šaty. To Alvina vedlo k přirozené skromnosti, protože rodina rozhodně v dostatku nežila. Po absolvování necelého roku školy musel Alvin vypomáhat na rodinné farmě, učil se, jak chytat ryby a lovit.
Alvin York a jeho osobní trable
Rodinu záhy postihla tragédie, když Alvinův otec v roce 1911 zemřel, což znamenalo jeho ještě větší angažování ve všech ohledech, protože matka by všechno sama nemohla zvládnout. Současně se Alvin dostal na šiknou plochu, začal pít, podlehl načas hazardu a také se docela často pral. To už se stahovala nad Evropou zlověstná mračna války. Alvin kvůli hlubokému náboženskému přesvědčení byl kategorickým a vědomým odpíračem vojenské služby, protože, jak sám řekl, nedokázal by někoho v přímém boji usmrtit. Jenže to mu nepomohlo, protože byl stejně v roce 1917 odveden.
Alvin York jde do boje
Jeho další životní štací se nyní stala 328. pěší pluk, který byl součástí 82. pěší divize. Alvin se domníval, že se stejně vyhne zabíjení nepřátel, které mu tak bylo proti jeho přesvědčení, pro sebe si nezřídka opakoval související pasáže z Bible. Tak či onak, do víru boje se tento později vyznamenáními oceněný seržant přece jen dostal. Bitva v Argonnském lese, která probíhala od září do listopadu 1918 a tvořila samý závěr války, byla velkým útokem spojených americko-francouzských jednotek na německé pozice na západní frontě.
Alvinův husarský kousek
Střetnutí to bylo vskutku krvavé, protože Američané zaznamenali nevídané ztráty. Alvin tak vstoupil přímo do jámy lvové a pravděpodobnost, že někomu vezme život, byla velmi vysoká. 82. divize, jejíž součást tvořil i mladý seržant, dorazila do Francie v květnu 1918. Alvinova chvíle přišla v říjnu 1918, kdy měl splnit riskantní záškodnický úkol, jehož hlavním cílem bylo společně s dalšími vojáky napadnout německé jednotky poblíž kóty 223 a umlčet jejich kulometné pozice.
Výhodné kulometné postavení Němců působilo spojencům těžké ztráty. Při samotné akci bylo zabito několik amerických vojáků, Alvin vyvázl bez zranění. Rozhodl se následně jednat bez jakékoliv bázně a podnikl odvážný útok na německé pozice. Sám začal likvidovat Němce svou zbraní, posléze pouze pistolí. Podařil se mu vskutku husarský kousek - zabít 25 Němců. A to nebylo všechno, protože přinutil se svými spolubojovníky Němce, aby se vzali a zajali tak dalších 132 nepřátel.
Alvin jako dřívější přesvědčený odpírač vojenské služby a zabíjení si tak nyní "připsal" na pažbu 25 zářezů. Jeho nadřízený, brigádní velitel Julian R. Lindsey to komentoval lapidárně - "No, Alvine, slyšel jsem, že si zajal celou zatracenou německou armádu!" Alvin žoviálně odpověděl, že ne celou, ale jen 132 německých vojáků. Skromnost Alvinovi zůstala i po tomto mimořádně odvážném činu.
Za tento skutek sklidil seržant obdiv nejen doma v USA, ale také Francie, Itálie a dalších spojeneckých zemí, které bojovaly proti nepříteli. Alvinovi byla udělena prestižní Medaile cti za mimořádnou statečnost v boji, dále Purpurové srdce či Bronzová hvězda. Nadále zůstal skromným člověkem, který po válce pracoval na rodinné farmě v Tennessee. Alvin zemřel ve věku 76 let v roce 1964, na jeho čin se však nikdy nezapomnělo.
Zdroj: Warhistoryonline.com
Autor: Petr Duchoslav