foto: U.S. Army photo / Public Domain / Wikimedia Commons/Tanky na Checkpoint Charlie
V říjnu 1961 čelil Berlín hrozbě ozbrojeného konfliktu, když se na Checkpoint Charlie střetly americké a sovětské tanky. Krize vyvolaná snahou NDR získat diplomatické uznání a vybudováním berlínské zdi, dosáhla vrcholu, než přímé rozhovory mezi Chruščovem a Kennedym situaci uklidnily.
Poválečné Německo bylo spojenci podle vzájemných dohod rozděleno do čtyř okupačních zón, a stejně tak i hlavní město Berlín. Vznikly americká, britská a francouzská část, a na východě pak sovětská. Západní sektory v Berlíně byly hluboko v Sověty okupovaném území, která se po ustavení Německé spolkové republiky (NSR) přetvořila v Německou demokratickou republiku (NDR). Závislost Západu na pozemním přístupu do Západního Berlína byla pro vedoucí táboru míru a socialismu příliš lákavou, aby nevyužili jakoukoli záminku k provokacím a konfrontacím. Mezi vážné situace patřilo mj. i oboustranné narušování vzdušného prostoru, úmyslné i neúmyslné.
Berlínská zeď jako symbol studené války
V létě roku 1961, ve snaze zabránit četným útěkům vlastních občanů na Západ, postavily východoněmecké úřady na sovětský popud kolem Západního Berlína tzv. berlínskou zeď. Evropské demokracie proti tomuto opatření nijak nezasáhly. Objektivně vzato, stavba snižovala riziko ozbrojeného konfliktu mezi oběma tábory a činila oblast přehlednější. Ve zdi byly přirozeně umístěné hraniční přechody zajišťující především garantované pozemní spojení Západního Berlína a NSR. Nejznámějším z těchto míst byl Checkpoint Charlie, který se stal nejen důležitým bodem pro diplomatické a vojenské účely, ale i symbolem rozděleného světa.
Ve snaze přinutit Západ k diplomatickému uznání NDR byly nejen k ostraze zdi, ale i k obsluze těchto hraničních přechodů nasazeny nikoli jednotky sovětské, ale východoněmecké, s nimiž by tak podle předpokladu musely západní civilní i vojenské orgány jednat. Vyslanec prezidenta Kennedyho generál Clay, americký vojenský velitel v Berlíně generálmajor Watson ani zástupce amerického ministerstva zahraničí Lightner neměli v úmyslu se touto hrou nechat k něčemu nutit. Proti nim stál nicméně ještě rozhodnější první tajemník ÚV Sjednocené socialistické strany Německa Walter Ulbricht se svou utkvělou představou, že agresivitou a arogancí lze Západ přimět k uznání NDR nejefektivněji.
Psali jsme
Před 65 lety, 17. 6. 1953, začaly masové demonstrace proti východoněmeckému komunistickému režimu, kterému pevnou rukou vládl stalinista W. Ulbricht. Vystoupení...
Eskalace berlínské krize
Ulbricht nechal uzavřít část přechodů. Příslušníci ozbrojených sil směli nadále užívat jen průchodu ve Fridrichstraβe, pro který se vžilo označení Checkpoint Charlie. Dokonce začal vyhrožovat obyvatelům Západního Berlína, že budou-li se pohybovat blíže než 100 m ke zdi, budou východoněmečtí pohraničníci reagovat palbou. Do jisté míry se utrhl i ze sovětského řetězu. Sám Allan Lightner byl dvakrát zadržen východoněmeckou policií, která si libovala v šikanování západních vojáků i diplomatů. V obou případech si jeho propuštění vynucovali na území východního Berlína američtí vojáci s nasazenými bajonety. Podruhé to bylo 22. října 1961, a tehdy se také poprvé na Checkpoint Charlie, v souvislosti s "výpadem" americké vojenské policie, objevily tanky M48 a obrněné transportéry M59.
Americké tanky M48 Patton, které přijely na Checkpoint Charlie, patřily k nejmodernějším obrněným vozidlům své doby. Tyto stroje byly vyzbrojeny 90mm kanónem a vybaveny pancéřováním, které poskytovalo vynikající ochranu proti tehdejším protitankovým zbraním, včetně ručních granátů a bezzákluzových pušek. M48 sloužily nejen v Evropě, ale také ve válce ve Vietnamu, kde se osvědčily v boji proti guerillovým jednotkám a nepravidelným silám. Vedle tanků byly v Berlíně nasazeny i obrněné transportéry M59, které sloužily k přepravě pěchoty. M59 byl vybaven pancéřováním odolným proti střepinám a lehkým zbraním, což jej činilo vhodným pro operace v městských oblastech. Tento transportér měl dvojčlennou posádku a mohl přepravit až deset vojáků, čímž poskytoval americkým silám flexibilitu a mobilitu.
Nasazení těchto obrněných vozidel na Checkpoint Charlie mělo výrazný psychologický dopad a jasně demonstrovalo odhodlání USA chránit své zájmy v Berlíně. Americké jednotky tím nejen odpovídaly na provokace východoněmeckých a sovětských sil, ale také vysílaly jednoznačný signál, že jakékoli narušení svobody pohybu v rozděleném městě nebude tolerováno. Tanky M48 a obrněné transportéry M59 se staly ikonickými symboly studené války. Jejich přítomnost na Checkpoint Charlie nejen demonstrovala vojenskou sílu, ale také představovala pevné odhodlání Západu chránit demokracii. Tyto stroje, podobně jako legendární berlínský letecký most, symbolizovaly neústupnost západních mocností v obraně svobodného světa proti totalitním režimům.
Psali jsme
Němečtí výzkumníci zdokumentovali další oběť berlínské zdi, kterou se během studené války oddělilo komunistické východní Německo (NDR) od svobodného...
V obavě, že americké stroje proniknou na území východního Berlína, rozmístili Sověti vlastní tanky T-55. Obě strany počty techniky na místě následně začaly navyšovat. Současně probíhaly lety strategického letectva a Sověti věděli i o přítomnosti amerických ponorek s raketami Polaris s jadernou hlavicí v Severním moři. Po přímých rozhovorech mezi Chruščovem a Kennedym však byla krize zažehnána. Dne 28. října 1961 byly tanky z obou stran Checkpointu Charlie staženy, a válka nevypukla. Rozhodná americká odpověď na východoněmecké provokace si vynutila normalizaci podmínek přechodu hranice. Ulbrichta vystřídal v roce 1973 Honecker, NDR byla v souvislosti s tzv. novou východní politikou NSR přijata do OSN a Západní Berlín se už víceméně v klidu dočkal pádu berlínské zdi v roce 1990.
zdroje: army.mil, The guardian, AirAndSpaceForces.com
Tagy