Zapomenutí giganti 2. světové války: Americké křižníky třídy Alaska

Zapomenutí giganti 2. světové války: Americké křižníky třídy Alaska
Autor fotografie: US Navy|Popisek: USS Alaska
03 / 01 / 2020, 13:00

Podle jedné z teorií tato třída lodí vznikla jako reakce na údajnou stavbu podobných lodí v japonském námořnictvu. To však novodobé bitevní křižníky nepostavilo. A pro US Navy zůstala tato plavidla jedinými bitevními křižníky, které kdy provozovala.

Američanům tak zbyla zvláštní třída lodí, něco mezi těžkým křižníkem a bitevní lodí. Ze šesti plánovaných lodí se postavily pouhé dvě, USS Alaska CB-1 a USS Guam CB-2. Měly poměrně mohutnou výzbroj devíti děl hlavní ráže 305 mm, dvanáct děl ráže 127 mm a 90 protiletadlových děl ráží 40 a 20 mm.

80-G-289825

Proti střelám japonských křižníků byly lodě chráněny pancéřem o síle až 230 mm na bocích a 324 mm na čele věží děl hlavní ráže. Loď neměla protitorpédovou obšívku a sama neměla torpédomety. Podíl pancéřování na hmotnosti lodi činil 16%, což ale odpovídá spíše těžkým křižníkům, než bitevním křižníkům.

80-G-K-4523

Pozdní výstavbě a uvedení do služby (USS Alaska v červnu 1944 a Guam v září 1944) odpovídalo i moderní vybavení, kdy obě lodi měly radary jak proti vzdušným, tak proti hladinovým cílům.
Obě lodi se účastnily až konce války a bojovaly jako doprovod letadlových lodí s japonskými silami.

USS Alaska sestřelila u Okinawy několik japonských letadel včetně pilotované rakety Yokosuka MXY7 Ohka. Během války získala USS Alaska tři válečné hvězdy.

Po válce Alaska sloužila v Číně a Koreji jako součást 7. loďstva Zůstala v Tsingtao v Číně až do 13. listopadu 1945, kdy odplula do Jinsenu, aby přivezla americké vojáky zpátky domů. Deaktivována byla 13. srpna 1946 a převedena do rezervy i se svou sestřičkou byla v únoru 1947. V roce 1958 byly provedeny dvě studie proveditelnosti, aby bylo prozkoumáno, zda mohou být obě lodě přestavěny na křižníky vybavené řízenými střelami. První studie znamenala, že se odstraní všechna děla a na lodi budou 4 nové systémy na odpalování řízených střel. Cena měla být 160 miliónů dolarů a to bylo vnímáno jako moc drahé. Podle druhé varianty by došlo k odstranění dvou hlavních dělových věží z přídě lodi a tři věže ráže 127mm a raketová výzbroj by byla redukovanou verzí první varianty. Cena 82 miliónů dolarů a i tato cena se zdála vysoká. 1. června 1960 tedy byly obě lodi vyškrtnuty ze seznamu US Navy a 30. června prodány do šrotu.

Na porovnání velikosti bitevního křižníku Alaska s vrcholem evoluce bitevních lodí, tedy třídou Iowa poslouží asi nejlépe následující obrázek...

USS Missouri a USS Alaska

Technická data třídy Alaska

Výtlak: 29 779 t (standardní)
34 253 t (plný)
Délka: 246,4 m
Šířka: 27,8 m
Ponor: 9,7 m
Pohon: 4 turbíny General Electric, 8 kotlů Babcock&Wilcox, 153 000 hp
Rychlost: 33 uzlů (61 km/h)
Dosah: 12 000 námořních mil (22 000 km) při 15 uzlech (28 km/h)
Posádka: 1 517
Pancíř: 127–230 mm boky
107 mm paluba
325 mm čela věží
230 mm můstek

Výzbroj: 9× 305 mm (3×3)
12× 127 mm (6×2)
56× 40 mm
34× 20 mm
Letadla: 4

 

Zdroj: ww2db.com

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.