Autor fotografie: Redakce/Filip Klasna|Popisek: Dělová věž na USS Iowa
V 80. letech minulého století vznikaly plány na přestavbu bitevních lodí třídy Iowa na hybridní bitevní lodě. Co ale dělat se zbylými dělovými věžemi, které by zůstaly po přidání přistávací dráhy na bitevní lodě? Jedním z nápadů bylo postavení nových lehkých bitevních lodí.
V listopadu 1982, kdy reaktivace bitevních lodí třídy Iowa právě začínala a komplikovaná fáze II. se stále jevila jako možná, napsal námořní konstruktér Gene Anderson krátký článek pro americký námořní institut s návrhem na vytvoření třídy lehkých bitevních lodí, postavený kolem čtyř věží, které by byly odstraněny z lodí třídy Iowa během procesu přestavby fáze II. Gene Anderson byl jedním z nadšenců do konverze bitevních lodí třídy Iowa na hybridní bitevní lodě s vzletovou palubou vzadu.
Navrhovaná konstrukce měl výtlak pouhých 9 000 tun, délku necelých 122 metrů, šířku 25,6 metru a ponor 6,7 metru. O pohon se mělo starat 4–6 dieselových motorů, každý o výkonu 20–25 000 PS, což by poskytovalo lehké bitevní lodi rychlost až 25 uzlů v souladu s požadavky na doprovázení výsadkových lodí.
Výzbroj měla být tvořena již zmíněnou trojdělovou věží, která by zbyla z přestavby velkých sestřiček, třemi až pěti 5“ kanóny Mk 45, přičemž některé z nich by mohly být nahrazeny 8“ kanóny Mk 71, dvěma odpalovači raket Mk 26, které by jistě byly nahrazeny sily VLS, kdyby se design lehké bitevní lodě dostal do další fáze. Obranu proti raketám a blízkým cílům měly zajistit dva systémy Phalanx CIWS. V hangáru měl být prostor po dva vrtulníky.
V zásadě se tedy jednalo spíše o moderní variantu oceánských monitorů a podle Andersona se jejich cena měla pohybovat v podobné cenové úrovni jako 4 tehdejší fregaty. Jeho plány ale nezískaly podporu námořního institutu a navíc ani bitevní lodě Iowa nikdy fází II. neprošly a žádné dělové věže tedy nezbyly..
Lehké bitevní lodě tak zůstaly jen na papíře jako jeden z mnoha zapomenutých projektů studené války.
Zdroj: Secret Projects