Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Joseph Beyrle
Joseph Beyrle byl americký voják, který uprchl z německého zajetí, připojil se posléze k Rudé armádě za poněkud kuriózních okolností.
Beyrle se narodil v roce 1923 ve městě Muskegon ve státě Michigan. Po absolvování střední školy odmítl stipendium na univerzitě a místo toho se připojil k armádě. Jeho specializací se stalo provádění záškodnických akcí či operací. Poté, co si prošel devítiměsíčním výcvikem, byl poslán do Velké Británie, odkud se podílel na dvou operacích k podpoře protinacistického odboje ve Francii.
Ta se mu téměr stala později osudnou. Při operaci Overlord, tedy vylodění západních spojenců v Normandii v červnu 1944, byl jeho letoun Douglas C-47 Skytrain napaden blízko normandských břehů, nicméně Beyrle si zachoval chladnou hlavu, dokázal přistát na střeše kostela, spojení s jeho jednotkou však bylo přerušeno. Tento fakt mu nezabránil, aby plnil přidělené rozkazy sám. Měl totiž vyhodit do povětří elektrickou rozvodnu v obci Sainte-Marie-du-Mont, což se podařilo, a Beyrle pak provedl několik dalších sabotážních akcí.
Při jedné z nich však upadl do německého zajetí. Ti jej drželi ve vězení a chtěli od něho samozřejmě zjistit informace. Beyrle nic neprozradil, i když byl mučen. Také se pokusil o několik útěků, ale neúspěšně. Napotřetí, v lednu 1945, se mu to však podařilo, když byl poslán do zajateckého tábora blízko polského města Kostřín.
Po několika týdnech na útěku Beyrle narazil na sovětskou tankovou jednotku, vytáhl balíček amerických cigaret a zvolal rusky ,,americký soudruh". Velitel mu pokynul. Beyrle se iniciativně zeptal velitele jednotky, zda by mohl bojovat po sovětském boku jako tankový kulometčík, a ten souhlasil.
Sovětská jednotka pak osvobodila zajatecký tábor, odkud se americkému vojákovi předtím podařilo utéct, v únoru 1945 však byla jeho jednotka napadena bombardéry Ju 87 a Beyrle utrpěl zranění, naštěstí ne smrtelná. Během jeho pobytu v nemocnici ho dokonce navštívil maršál Georgij Žukov a Beyrle se v družném hovoru slavného vojevůdce zeptal, zda by mu pomohl s návratem do jeho vlasti. To mu Žukov splnil.
Beyrle se pak pomocí konvoje dostal do Moskvy, kde ihned vyhledal americkou ambasádu. Tam se překvapivě dozvěděl, že 10. 6. 1944 byl prohlášen za mrtvého a v jeho rodném městě Muskegon už jej stačili i pohřbít, což bylo stvrzeno v místním tisku. Beyrle tak musel znovu prokázat svou identitu a pak už mu nebránilo nic, aby se dostal zpět domů, kde se mu dostalo za jeho činy velkého uznání.
Do Michiganu se dostal 21. dubna 1945 a o dva týdny později už slavil v Chicagu konec války. Za své válečné zásluhy si vysloužil v roce 1994 medaile od amerického prezidenta Billa Clintona i jeho ruského protějšku Borise Jelcina. Pozoruhodný příběh amerického vojáka se uzavřel v roce 2004, kdy mu v 81 letech selhalo srdce.
Zdroj: warhistoryonline.com