Američtí inženýři udělali chybu. Experimentální letoun Douglas X-3 Stiletto se měl dostat na Mach 2, ale zaostal o parník

Američtí inženýři udělali chybu. Experimentální letoun Douglas X-3 Stiletto se měl dostat na Mach 2, ale zaostal o parník
Autor: Wikipedia, volné dílo|Popisek: Douglas X-3 Stiletto
14 / 06 / 2020, 10:00

Experimentální americký letoun Douglas X-3 Stiletto představoval ve své době elegantní a nadčasový design. Nicméně nakonec přinesl konstruktérům velké zklamání.

Společnost Douglas vyvíjela X-3 jednak pro výzkum aerodynamických jevů při trvalé rychlosti okolo Mach 2 a také pro vyzkoušení velmi krátkých křídel s úzkým profilem. Tím, že měl stroj letět rychlostí přibližně Mach 2 tak skýtalo šanci na získání mnohem většího množství dat, než tomu bylo třeba u raketových letounů, jako byl Bell X-1, či Bell X-2. K tomu pak konstruktéři upírali mimo jiné svou snahu.

Projekt nového letounu s nadčasovým elegantním designem začal na přelomu čtyřicátých a počátku padesátých let. Délka stroje činila 20,3 m, výška 3,8 m a rozpětí 6,9 m. Letoun poháněla dvojice proudových motorů Westinghouse J34, každý o tahu 15,0 kN (21,6 kN s přídavným spalováním). Nejprve však měl být letoun osazen motory J46 od společnosti Westinghouse, ale konstruktéři shledali, že jejich velikost je nadměrná, aby mohly fungovat v budoucím prototypu, proto byly do X-3 zabudovány méně výkonnější motory J34, což ovšem znatelně ovlivnilo výkon stroje. Maximální rychlost se sice měla pohybovat kolem Mach 2, nakonec činila jen 1 125 km/h.

První let X-3 se uskutečnil 20. října 1952 a test přinesl jedno velké zklamání. Motory J34 totiž nebyly schopné dodat dostatek tahu, aby se letoun dostal na rychlost Mach 2. Zde se jako chyba ukázal fakt, že došlo k výměně výkonnějších motorů za mnohem méně výkonnější. Nejenže se X-3 nedostal na rychlost Mach 2, jak se předpokládalo, nebyl ani schopen překonat rychlost Mach 1 ve vodorovném letu. Nesplnění základního úkolu pak vedlo k tomu, že letoun byl předán federálnímu úřadu USA na podporu leteckého výzkumu NACA (National Advisory Committee for Aeronautics ) k dalšímu výzkumu.

V roce 1954 proběhl další let a pilot dosáhl s letounem rychlosti 0,92 Mach. Později přiznal, že jej trápilo nesnadné ovládání, nestabilita stroje, horší však bylo, že podle něho v některých fázích letu neměl stroj zcela pod svou kontrolou. Při dalším výzkumu se posléze zjistilo, že tyto problémy zažili i další piloti, tentokrát v programu X-1 a v prvních sériově výráběných letounech F-100A.

Nakonec se příčina neuspokojivých výkonů přece jen našla. Na vině bylo především nevhodné rozložení hmoty letounu, kdy množství hmoty v křídlech a ovládacích plochách nebylo dostatečné k poměru hmoty trupu. vzrůstající rychlostí se zvyšuje i hybnost letounu a sebemenší výchylka se stává obrovskou pákou se středem v těžišti letounu. Ke zvládnutí těchto momentů se musí užít odpovídající síla na ocasních plochách (plovoucí výškovka, elevony, kachní plošky, vortex generátor, kýlová plocha). K vyřešení tohoto problému se stal X-3 naprosto ideálním nástrojem a poskytl vědcům nakonec velmi cenná data.

Poslední let X-3 se konal v roce 1956 a pak byl stroj vyřazen. Možná právě nadčasovost a futuričnost a zejména vysoká očekávání zapříčinily, že letoun se nakonec nedostal do výroby a vznikl jen jeden prototyp. I když letoun nenaplnil vysoká očekávání, nakonec splnil svůj účel, ale jinak, než konstruktéři očekávali. Návštěvníci si mohou jediný prototyp prohlédnout v Air Force Museum na základně Wright-Patterson v Ohiu.

 

Zdroj: Wikipedia, National Interest

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace