AMX-13 položil základy moderního izraelského tankového vojska. Šestidenní válka však odhalila jeho slabiny

AMX-13 byl tankem, který používal mimo jiné Izrael, nicméně během šestidenní války byly odhaleny jeho slabiny. Většinu tanků pak Izrael prodal Singapuru

První návrh na nové vozidlo byl na světě již v roce 1946 a armáda potřebovala tank, který by byl vzduchem přepravitelný a podporoval výsádkáře, současně měl dobrou mobilitu a terénní schopnosti. V roce 1948 byl postaven první prototyp a o čtyři roky později začala výroba tanku.

Posádku vozidla tvořili tři lidé - řidič, střelec a velitel. Délka tanku činila 4,9 m, hmotnost 17 t. Tank poháněl zážehový osmiválec SOFAM 8Gxb o výkonu 186 kW a stroj mohl vyvinout rychlost 60 km/h. Dojezd byl 400 km. První tanky byly vyzbrojeny kanonem ráže 75mm, pozdější modely pak ráží 90 mm, resp. 105 mm. Poslední jmenovaná ráže byla použita u exportního modelu AMX-13 koncem šedesátých let a kanon byl připevněn ve věži FL-12. Sekundární výzbroj vozidla pak tvořil jeden kulomet ráže 7,62 mm.

AMX-13 byl osazen oscilační věží postavenou společností GIAT (dnes zbrojní gigant Nexter), jeho předností byl pevný a spolehlivý podvozek a slušná mobilita. Nevýhodou byl jistě slabý pancíř vozidla. V roce 1966 byly tanky AMX-13 ve francouzské službě vybaveny vysoce explozivní protitankovými hlavicemi (HEAT), jednalo se přesněji o verze AMX-13/90.

O tanky později projevily zájem necelé tři desítky států, do nichž posléze putovaly. Tanky si objednala mimo jiné Argentina, Mexiko, Indonésie, Švýcarsko či Venezuela.

Samostatnou kapitolu představoval Izrael. Právě AMX-13 položily základ moderního izraelského tankového vojska. Do roku 1956 Izrael obdržel 180 tanků AMX-13 jako součást dohody s Francií, která by byla jakousi protiváhou k čilému obchodu Československa s Egyptem, který byl izraelským nepřítelem. Zajímavé je zmínit, že v této době to byla jen Francie, která se nabídla prodat Izraeli vojenskou techniku. Do roku 1967 pak bylo Izraeli dodáno okolo 400 AMX-13, které posléze zformovaly tři prapory, jež aktivně zasáhly na všech frontách šestidenní války v roce 1967.

Tanky AMX-13 se na druhou stranu nepříliš osvědčily v tomto konfliktu, kde Izrael stál proti koalici arabských států. AMX-13 tvořily součást 138. záložní divize, které velel budoucí izraelský premiér Ariel Šaron. Na vině byla nedostatečná palebná síla, a jak už jsme zmínili jinde, i slabé pancéřování, což vozidlo vystavovalo zvýšenému nebezpečí zejména ze strany těžkých tanků T-55 a IS-3, které používala arabská koalice. Můžeme tak říct, že AMX-13 spíše zklamal, a to nejen Ariela Šarona. Po skončení šestidenní války se tak Izrael rozhodl většinu tanků prodat Singapuru.

Přesto se nedá hovořit o tom, že by AMX-13 byl neúspěšný tank. Celkem bylo vyrobeno 7 700 kusů, 3 400 bylo exportováno zahraničním zákazníkům a 4 300 používala francouzská armáda.

Zdroj: militaryfactory.com