Ohromení dobového tisku z moderní anglické "all big gun" bitevní lodi nebralo konce a článek o ní si našel dokonce i do vydání českého časopisu Vynálezy a pokroky z 22.3.1907.
Anglické válečné loďstvo bylo rozmnoženo v novější době křižákem, který je snad prozatím největší válečnou lodí světa. Hrdé jméno jeho Dreadnought svědčí jednak zajisté o moderní konstrukci, jednak však také o pyšnosti anglické velmoci na své bitevní novorozeně. Výsledky úředních zkoušek předstihly skutečně každé očekávání a dokázaly snad současně schopnost parních turbín pro velké válečné lodi.
Dreadnought je křižák o větší rychlosti, než jaká byla dosud u lodí tohoto typu; rychlost tato byla určena na 21 uzlů (1 uzel 1853 km), ale byla při zkušebních jízdách dosti překročena. A proto také rozhodla se anglická admiralita pro stavbu nového obrněného křižáku, jehož hodinová rychlost má býti ještě o 5 uzlů větší, t. j. 26 uzlů. Snaha tato jest obzvláště pozoruhodná v době, kdy se bojuje za odzbrojení.
Ráž (kalibr) všech velkých děl na lodi Dreadnought měří 305 mm (12 palců) a projektily, jichž váha je 385 kg (850 liber), jsou vystřelovány počáteční vteřinovou rychlostí 868,65 m (2850 stop). Příčinu těchto změn proti hlavnímu dělovému výzbroji dřívějších lodí anglických dlužno hledati ve válce rusko-japonské, na základě které se došlo k závěru, že námořské války budoucnosti budou potřebovati děl o velkém dostřelu (6000-12.000m). Podle tohoto názoru anglická admiralita musí býti tedy děla značného kalibru a musí daleko vrhati střely velmi těžké a účinné. Užitím téže ráže u všech hlavních děl povstalo rázem důležité zjednodušení pro zásoby střeliva a obsluhu děl, což je velmi cenné v době válečné. Děl hlavních je deset a jsou po dvou v obrněných věžích, jichž umístění ukazuje schematický obrazec 3., v němž jsou též vyznačeny činné úhly jednotlivých věží dělových. Z deseti děl může býti v činnosti osm pro boční střelbu, šest pro palbu kupředu.
Vedle těchto velkých hlavních děl má Dreadnought ještě 27 děl rychlopalných o malé ráži, jichž střely jsou mířeny na lodi torpédové a podmořské.
Tloušťka obrnění střední části lodi měří 280 mm, na přídi 150 mm a na zádi 100 mm; u věží dělových jest obrnění 280 mm tlusté. Pozoruhodné je, že obrněnec tento nemá přístrojů na vrhání torpéd. Proti těmto střelám může však lod rozvinouti ochranné sítě, které jsou ovšem pohybům lodi na závadu.
Zajímavý je pohon této lodi. Anglická admiralita rozhodla se pro parní turbíny, a křižák Dreadnought je také první veliká loď válečná, při které jest užito tohoto moderního pohonu. Při velkých lodích obchodních, kde je rychlost téměř po celou jízdu největší, a kde tedy stroje hnací jsou skorem neustále co nejvíce zatíženy, jsou parní turbíny výhodné. U válečných lodí jsou však jiné poměry. Zde je pravidelně málo kdy stroj hnací maximálně zatížen, a zatíženi se manévrováním velmi často a rychle mění. Je však známo, že pro parné turbínu je nevyužitkování její největší výkonnosti velmi nevýhodné. Uspořádání pohonu turbinového u lodí válečných musí býti tedy jiné, než u lodí obchodních. Rozluštění na křižáku Dreadnought je následující. Jsou tu dvě strojovny (jedna na pravé a druhá na levé části lodi) a dvě neodvislé skupiny turbín. Každé skupině náleží dva hřídele, dvě vrtule a pět turbín, z nichž jedna nízkotlaká je pro běh kupředu, jedna vysokotlaká a jedna nízkotlaká pro běh nazad a jedna vysokotlaká slouží k manévrování. Vysokotlaká turbína pro běh kupředu a nazad jsou na hřídeli vnějším, ostatní tři pak na hřídeli vnitřním. Při malé rychlosti lodi kupředu vpouští se pára do turbiny manévrovací, odtud jde do vysokotlaké a nízkotlaké turbiny pro běh kupředu a pak do kondensátoru.
Celková výkonnost turbin za tlaku páry 13 atm. (při vstupu v turbinu vysokotlakou) a při 320 obrátkách v minutě byla předem určena na 23.000 HP.
V kotelně jest 18 kotlů vodotrubných soustavy Babcock & Wilcox, jež jsou zařízeny na topení uhlím i petrolejem. Celková výhřevná plocha kotlů měří 5150 m2.
Zkoušky s křižákem Dreadnought děly se dle předpisů anglické admirality a obsahovaly: třicetihodinovou zkoušku o pětině největší výkonnosti (1), třicetihodinovou zkoušku o největší výkonnosti (2) a osmihodinovou zkoušku o největší výkonnosti (3).
Výsledky těchto jsou udány následující tabulkou:
Byla také zkoušena největší možná výkonnost turbin za přemahání kotlů. I obdrželo se 27518 HP při rychlosti 21,6 uzlů a spotřeba uhlí na 1 HP/hod klesla na 0.634 kg. Z uvedeného je viděti, jak značně vzroste spotřeba uhlí, když jest okamžitá výkonnost turbin malá vzhledem k jejich výkonnosti největší. Zde je velká nevýhoda turbinového pohonu lodi válečných proti lodím obchodním.
Podotýkáme ještě, že křižák Dreadnought byl v loděnicích 7 měsíců, byl spuštěn na moře 10. února 1906, a že zmíněné úřední zkoušky dály se již na počátku října minulého roku (od 3. do 9.). Je to při tak velké a složité lodi zajisté pozoruhodná rychlost, jež slouží ku cti anglickým vojenským loděnicím v Portsmouth.
Inž. K. Majer.
Zdroj: digitalniknihovna.cz Vynálezy a pokroky 22.3.1907
Tagy