Atentát, který mohl ukončit válku. Před 75 lety selhala operace Valkýra

Atentát, který mohl ukončit válku. Před 75 lety selhala operace Valkýra
Autor: Screenshot YouTube|Popisek: Adolf Hitler a Claus von Stauffenberg
20 / 07 / 2019, 10:00

Operace Valkýra byla pokusem provést atentát na nacistického vůdce Adolfa Hitlera a ukončit pokud možno co nejdříve válku, která se nevyvíjela pro Německo příznivě.

Jedním z mýtů druhé světové války je názor, že všichni Němci byli nacisté, loajální vůči Adolfu Hitlerovi. Ve skutečnosti existovaly odbojové skupiny, které poté, kdy se v roce 1933 Hitler dostal k moci, kritizovaly jeho režim jak tajně, tak i veřejně.

Německý protinacistický odboj v letech 1933-1945 se nedá charakterizovat jako jednotné či široké spolupracující hnutí. Šlo spíše o roztříštěné spektrum odpůrců a s výjimkou několika dílčích případů nemělo masový charakter. Nejvýznamnějším centrem odporu proti Hitlerovi byla německá generalita, z níž také nakonec vzešel nejzásadnější akt odporu, takzvaný Stauffenbergův pokus o převrat.

Jednalo se o rozsáhlé spiknutí, jehož cílem bylo odstranění Adolfa Hitlera a jeho spolupracovníků. Spiklenci doufali, že se jim po atentátu podaří vyjednat mír se západními spojenci. Jejich akce představovala jeden z vrcholů německého protinacistického odboje.

Motivy zúčastněných byly různé. Někteří doufali, že se k moci dostane méně nebezpečný diktátor, jiní věřili ve změnu celého politického systému a další byli motivováni čistě humánními důvody. Všichni shodně byli přesvědčeni, že Hitler představuje pro Německo tragédii a musí být zastaven za každou cenu.

Poté, co se 6. června 1944 vylodily spojenecké jednotky v Normandii, se skupina odpůrců rozhodla o provedení konečného atentátu na Adolfa Hitlera. Hrabě von Stauffenberg vypracoval plán s krycím názvem Valkýra[1]. Plán počítal s tím, že po atentátu bude Berlín a další klíčová města Německa obsazena spiklenci a budou pozatýkáni klíčoví vůdcové SS a NSDAP.

Operace Valkýra byl Hitlerův vlastní nouzový plán pro stav ohrožení v případě, že by po jeho smrti nebo svržení došlo k občanským nepokojům. Rozkaz zněl povolat záložní německou armádu, která by se ujala moci do doby, než by byl znovu nastolen klid a řád. Tuto myšlenku chytře využil odboj při přípravách jeho svržení.

Do pokusu o převrat bylo zainteresovaných mnoho vysoce postavených funkcionářů a osobností jako např. generál Ludwig Beck, Erich Höpner, generál Erwin Rommel, Hans Speidel, generál Henning von Tresckow a Hellmuth Stieff. Stauffenberg chtěl při atentátu na Hitlera odstranit i Heinricha Himmlera a Hermanna Göringa. Z toho důvodu byl plánovaný atentát 11. a 15. července pozdržen.

Po následné poradě bylo stanoveno nové datum atentátu na 20. července 1944 a to i přesto, že na místě nebudou přítomni Himmler ani Göring.

Samotná smrt Hitlera by nestačila. Bylo potřeba se zbavit celé vlády. Stauffenberg a jeho spojenci chtěli použít Operaci Valkýra tak, aby se zdálo, že Hitlera zabili jeho nejbližší lidé, kteří chtěli následně převzít vládu. Jako zástupci legitimní vlády by odboj rychle mobilizoval záložní armádu, která by zajala Hitlerovy nejbližší spolupracovníky a nastolila pořádek.

20. července 1944 v osm hodin odstartovalo na letišti v Rangsdorfu kurýrní letadlo se Stauffenbergem a nadporučíkem Wernerem von Haeftenem na palubě. Aktovka, kterou převáželi, obsahovala dva balíčky po jednom kilogramu výbušniny. Po příjezdu do Wolfsschanze (Vlčího doupěte) v Rastenburgu se Stauffenberg nejdříve zeptal majora von Freyenda, kde by si mohl vyměnit košili. Freyend mu poskytl vlastní ubikaci. Zde Stauffenberg a von Haeften aktivovali bombu. Poté Stauffenberg vešel do poradní místnosti, kde položil aktovku asi jeden metr od Adolfa Hitlera.

Schůzky ve Vlčím doupěti se účastnili říšský vůdce Adolf Hitler, polní maršál Wilhelm Keitel, generálporučík Alfred Jodl, velitel dělostřelectva Walter Warlimont, SS-nadporučík Hermann Fegelein, viceadmirál Hans-Erich Voss a dalších jedenadvacet nacistických funkcionářů.

Pod záminkou nutného telefonátu se Stauffenberg dostal z budovy a nasedl do automobilu k von Haeftenovi. Krátce poté, co ukrytá bomba okolo 12:42 hod. vybuchla, dojeli k první bráně, kde byli bez problémů puštěni. S menšími problémy projeli i druhou branou a poté se vydali směrem k letišti, kde nasedli do letadla a odletěli do Rangsdorfu.

Aniž by se ujistil, že je Hitler mrtev, vydal Stauffenberg rozkazy k provedení operace Valkýra. I přes snahu Ericha Fellgiebela se nepodařilo Vlčí doupě odříznout od světa. Nakonec se ukázalo, že Hitler atentát přežil. Po potlačení spiknutí následovalo masové zatýkání, procesy před Lidovým soudem a likvidace všech podezřelých z účasti na atentátu. Nakonec byla zlikvidována většina opozice mezi nejvyššími armádními důstojníky a Hitler si zabezpečil svoji vládu až do úplného konce války.

Při atentátu zemřeli generál pozemního vojska Rudolf Schmundt, náčelník generálního štábu Günther Korten, zástupce a pobočník generála Heusingera Heinz Brandt a stenograf Heinrich Berger.

Následné výslechy ukázaly, že do atentátu byl zapleten i generál Rommel, který následně spáchal sebevraždu. 21. července spáchal na frontě sebevraždu i příslušník pruské šlechtické rodiny a vynikající stratég generál Henning von Tresckow a 10. srpna byl popraven také Stauffenbergův bratr Berthold. 21. července byla popravena i ,,hlava" spiknutí Stauffenberg.

Jeho pokus o odstranění Hilera sice nevyšel, ale již necelý rok od neúspěšného atentátu podepsalo Německo v bezvýchodné situaci bezpodmínečnou kapitulaci. Znamenalo to konec druhé světové války v Evropě.

 

 Zdroj: epochtimes.cz

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace