,,Atomový špion" George Koval: Sovětům posloužil více než dobře. Posmrtně jej odměnil i Putin

23. 12. 202216:30

,,Atomový špion” George Koval: Sovětům posloužil více než dobře. Posmrtně jej odměnil i Putin

foto: Wikimedia Commons, volné dílo/Atomová továrna Oak Ridge

George Koval byl špion, jenž se infiltroval do amerického přísně utajeného atomového programu, který známe jako projekt Manhattan. Sověti z Kovala značně těžili a mohli díky jeho informacím urychlit sestrojení vlastní atomové bomby.

Koval se narodil v roce 1913 ruským emigrantům židovského původu v americké Iowě. Jako mladík odcestoval v roce 1932 s rodiči do Sovětského svazu, protože v USA zuřila velká hospodářská krize. Rodina se uchýlila do města Birobidžan na Sibiři, jež se stalo koncentračním místem amerických Židů, kteří se tam v tomto čase stěhovali. Koval začal v Sovětském svazu studovat univerzitu, kde výborně prospíval.

Dostal se posléze do hledáčku rozvědky GRU, která se rozhodla nadaného mladíka oslovit a zrekrutovat ho jako špiona, jenž měl být ,,služebně" vysazen v USA. Předpoklady k tomu měl Koval více než dobré, ovládal plynně angličtinu, byl chytrý, učenlivý a také věřil myšlence komunismu. Koval se tedy projevil velmi ,,tvárně" a hlavně souhlasil s tím, že chce být zrekrutován jako ,,atomový vyzvědač".

Kovala tak čekala cesta do USA, kde byl vysazen v roce 1940, nicméně už pod falešným jménem Delmar. Doklady a důsledné krytí mu opatřila GRU. A úkol, kterým byl Koval pověřen? Zjistit co nejvíc informací nejprve o chemických zbraních, které měli Američané vyvíjet, následně o americkém atomovém programu, projektu Manhattan, což byl krycí název pro vývoj atomové bomby.

Američané se přirozeně snažili ,,atomová" zařízení či laboratoře utajit, nicméně to se jim před Kovalem nepodařilo. Vyzvědači se podařilo dostat do atomové továrny v Oak Ridge. Nikdo nic netušil, Koval alias Delmar byl příjemným společníkem, který rád sportoval a byl společenský. Tvrdil o sobě, že je sirotkem, ale o to větším americkým patriotem.

V atomové továrně v Oak Ridge se měl Koval možnost seznámit, jak vědci provádějí výzkum obohaceného uranu, který je zapotřebí pro sestrojení jaderné zbraně. Sověti Kovalovy informace přijímali pravidelně s otevřenou náručí, protože se jednalo o přísně utajované skutečnosti. Sami Američané si pak Kovala pochvalovali jako vzorného, a tak jej poslali v červenci 1945 do dalšího přísně tajného zařízení - laboratoře s krycím jménem ,,K" v Daytonu, kde se vyrábělo radioaktivní polonium 210. Informací měl Koval více než dost a zásoboval jimi své řídící důstojníky.

Nakonec to tedy byli Američané, kdo vyzkoušeli první atomovou bombu, stalo se to 16. července 1945 v Novém Mexiku. Dvě atomové bomby pak byly zakrátko shozeny na japonská města Hirošimu a Nagasaki. Sovětský svaz díky informacím od Kovala, ale i ,,praktickému použití" amerických nukleárních zbraní urychlili vlastní vývoj smrtící zbraně hromadného ničení. 29. srpna 1949 tak byla vyzkoušena sovětská první atomová bomba.

A jaký osud čekala na Kovala? V roce 1949 mu bylo nařízeno, aby se vrátil do Sovětského svazu, protože mohl uvíznout v síti vyšetřování, které bylo zaměřeno na atomové vyzvědače. V 50. letech FBI vyšetřovala Kovalovy válečné aktivity v USA a pojala podezření, že nadaný pracovník mohl být špionem. Koval po svém návratu do Moskvy posléze pracoval jako vědec. Dříve vytěžovaný špion umírá v roce 2006 ve věku 92 let. O rok později mu ruský prezident udělil posmrtně medaili Hrdiny Ruské federace.

Zdroj: Russia Beyond