Austerlitz 2023. Napoleon byl se svými vojáky spokojen. Ridley Scott může jen tiše závidět

Austerlitz 2023. Napoleon byl se svými vojáky spokojen. Ridley Scott může jen tiše závidět
Autor fotografie: Michaela Wecker, se souhlasem AusterlitzPro s.r.o.|Popisek: Mark Schneider v roli Napoleona
11 / 12 / 2023, 14:45

2. prosince jsme si měli možnost během tradiční vzpomínkové akce Austerlitz 2023 připomenout 218. výročí bitvy u Slavkova, bitvy tří císařů. Letošní ročník byl účastí bezmála 1200 novodobých napoleonských vojáků z 15 zemí Evropy i ze zámoří největším od roku 2015 a velkým příslibem pro kulaté 220. výročí za dva roky. SecurityMedia s.r.o. akci významně podpořila.

Trocha historie nikoho nezabije – proč se bojovalo u Slavkova? Co připomínáme?

Bitva u Slavkova je nezpochybnitelně největším Napoleonovým vojenským a následně diplomatickým triumfem. Francie byla od roku 1803 znovu ve válce s Velkou Británií, k níž se v létě roku 1805 připojily Rakousko a Rusko. Vznikla třetí koalice, jejímž cílem bylo využít početní převahy a přes jižní Německo vstoupit do Francie a do týlu invazní armády, kterou Napoleon ohrožoval Velkou Británii. Londýn významně finančně svým spojencům přispěl a obě mocnosti vypravily do pole několik mohutných armád. Pro Rakousko byla důležitější italská fronta a snaha napravit porážky z let 1796-1800 a obnovit v severní Itálii své dlouhodobé postavení. Pro mladého ruského cara pak šlo v první řadě o možnost významně promluvit do evropských záležitostí a posílit své pozice.

Ani Velká Británie, ani Rakousko, ani Rusko však nepředpokládali, že je Napoleon dokáže předběhnout. Zvedl svou armádu od pobřeží kanálu La Manche a dokázal svých dvě stě tisíc vojáků dostat do Bavorska, které bylo Napoleonovým spojencem, přesně v okamžiku, kdy zde stála osamocená relativně slabá rakouská armáda generála Macka čekající na ruské posily. Mohutným manévrem jí Napoleon uzavřel v Ulmu, kde Mack 21. října kapituloval. Napoleonova Grande Armée poté vyrazila podél Dunaje směrem na Vídeň a Rusové pod velením generála Kutuzova, nyní v početní nevýhodě, museli obrátit a ustupovat. Vídeň padla bez boje, Rusové ustoupili přes Brno až k Olomouci, kde bylo naplánováno soustředění dostupných koaličních sil.

Srážka kavalerie

Napoleon zastavil před Brnem. Sice dosud, s výjimkou zprávy o trpké porážce v námořní bitvě u Trafalgaru z 21. října a neopatrného zakolísání u Dürnsteinu, zaznamenával jen úspěchy, ale příliš se vzdálil od Francie a protáhl svou komunikační linii. Potřeba zajistit ji spolu s rychlostí přesunů také ztenčila jeho síly na pouhých několik desítek tisíc mužů. Potřeboval konečně svést generální, rozhodující bitvu. Přesvědčil svým počínáním protivníka, že přechází do opatrné defenzívy. Koaliční armáda proti němu od Olomouce navzdory varování kompetentních důstojníků (zejména knížat Kutuzova a Liechtensteina) sebevědomě vypochodovala k Brnu - kam mezitím Napoleon povolal sbory od Vídně a od Jihlavy. V den bitvy posílí jeho armáda na 75 tisíc mužů, kteří se postaví asi 90 tisícům vojáků císařů Františka a Alexandra.

Dvě bitvy u Slavkova a jejich druhý život

Průběhy bitvy u Slavkova existují dva. Legendární, Napoleonovou propagandou a následným četným literárním zpracováním přikrášlený, a pak ten reálný, který však historik Michel de Lombarès v polovině 20. století označil za krásnější. Podle prvního Napoleon přesně odhadl záměr svých protivníků, bránil jim na svém pravém křídle v postupu, zatímco hlavními silami napadl střed rusko-rakouské sestavy, rozrazil ji na dvě části a následně tu jižní dílem zničil, dílem zajal a dílem zahnal. Ve skutečnosti své schopnosti ale neopíral o věštbu či jasnozřivost. Nepřítele zcela neodhadl, jeho vlastní bitevní plán nevyšel, a na Prateckých výšinách musely francouzské jednotky svést nečekaný a velmi tvrdý boj. Napoleon však přijal lepší výchozí dispozice, nepřítele nepodceňoval a bitvu uřídil. Koaliční levé křídlo v prostoru vesnic Újezd, Telnice a Sokolnice následně skutečně porazil a dosáhl nevídaného vojenského úspěchu.

V ruských uniformách se účastnili Češi, Poláci a Němci

Ten poté, i s přispěním propagandistického zveličování a legendy o tisících pobitých a v rybnících utopených Rusech, zúročil v diplomatickém úspěchu. Rakousko přistoupilo na separátní příměří a mírová smlouva z Prešpurku byla pro Francii obrovským úspěchem. Ruský car stáhl svou armádu domů a válka mezi Ruskem a Francií bude pokračovat ještě dva roky, ale to je již jiný příběh. Zrodil se fenomén bitvy u Slavkova. Na přelomu 19. a 20. století jej na Moravě umocnil páter Alois Slovák, ideový otec památníku Mohyly míru, který se dodnes tyčí na Prateckém kopci, místě nejprudších bojů bitvy, a připomíná oběti nejen bitvy u Slavkova a napoleonských, ale všech válek. Československo-francouzské spojenectví během první republiky rozvoj tradic dále podpořilo; a ani následující komunistická totalita jej nedokázala zadusit. Naopak – již od konce 60. let se na bojišti začali scházet nadšenci v dobových kostýmech.

Vzpomínkové akce Austerlitz

Od roku 1990 pak každoročně probíhají moderní vzpomínkové akce, které již 33 let, s krátkou přestávkou, pořádá Miroslav Jandora. V roce 1998 založil Projekt Austerlitz 2005, jehož cílem bylo připravit důstojné vzpomínkové akce 200. výročí v roce 2005. Těch se zúčastnilo na 3500 členů spolků vojenské historie z více než dvaceti zemí celého světa, a tradice byla udržována každoročně. Hlavním bodem programu těchto akcí je tzv. rekonstrukce bitvy, která probíhá vždy v sobotu, termínově nejbližší datu 2. prosinci, pod kopcem Sanon u vsi Tvarožná, a účastní se jí standardně tisícovka novodobých napoleonských vojáků. V neděli pokračuje program pietním aktem, položením věnců v kapli Mohyly míru, která je současně místem posledního odpočinku padlých v bitvě, jejichž ostatky sem byly v průběhu staletí ukládány.

Pietní akt na Mohyle míru

Tématem letošní rekonstrukce byl, a nikoli bez souvislosti s kritizovaným a kritiky nevlídně přijatým velkofilmem Ridleyho Scotta, závěrečný boj na jižním úseku historického bojiště. Nebagrovali jsme zákopy, nebojovali jsme na zamrzlém hlubokém jezeře, ani jsme nemaskovali své dělostřelectvo bílými plachtami. Diváci na úvod shlédli nástup koaličních sil proti francouzským jednotkám představujícím divizi generála Legranda, jež bránila na začátku bitvy v roce 1805 prostor Telnice-Sokolnice. Po krátkém úspěchu rusko-rakouských zbraní se jim v týlu objevily hlavní síly vedené samotným Napoleonem - kterého tradičně (od roku 2005) ztvárnil s mimořádnou energií americký historik a herec s francouzskými kořeny Mark Schneider.

V náročných podmínkách vystříleli vojáci přes 300 kg černého střelného prachu, mimořádně kvalitního Vesuvitu LC od pardubické společnosti Explosia, dopravený spolehlivě zásobovacím povozem společnosti Cairo. Nikdo z pěšáků, dělostřelců ani jezdců neutrpěl zranění, pohmožděniny z pádu z koně či drobné oděrky nepočítaje. A tradičně hladce proběhlo i zapojení šesti desítek koní, zvířat na tyto aktivity připravovaných a zvyklých. Počasí v sobotu ráno zkomplikovalo příjezd řady účastníků i diváků, ale robustní a roky osvědčenou organizaci akce to nemohlo překvapit. Koně byli přivezeni již v pátek, komentáře bitvy se ujal zkušený Jiří Kučera a neméně zkušený Leonid Křížek, účastník rekonstrukcí bitvy již od 70. let, přibyl neprůjezdnou dálnicí alespoň symbolicky na posledních deset minut.

Proběhl také křest knihy Napoleon Bonaparte

Když Napoleon 3. prosince 1805 oslovoval po bitvě své pluky, jeho vzletná slova zněla: "Vojáci! Jsem s vámi spokojen. Splnili jste toho dne u Slavkova, co jsem očekával od vaší neohroženosti. Ověnčili jste své prapory nesmrtelnou slávou." Stejně tak mohl letos být spokojen, tak jako každoročně, i Mark Schneider. Diváků dorazilo podle odhadů na 10 tisíc, a nevlídné počasí dodalo podívané mimořádnou atmosféru, kterou lze vnímat i z přiložených fotografií. Mezi významné hosty akce patřili hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich, přidělenec obrany francouzského velvyslanectví v Praze plk. Jean-Charles Peltier, poslanci Parlamentu ČR, starostové, zastupitelé. Akce patří mezi nejdůležitější kulturní projekty na území jižní Moravy, Jihomoravský kraj ji dlouhodobě finančně podporuje – a právě z jižní Moravy také pochází majitelka společnosti SecurityMedia s.r.o. V ekonomicky nesnadných dobách podpořila konání vzpomínkových akcí významným příspěvkem, a za to jí, i všem dalším podporovatelům, patří poděkování účastníků i pořadatelů. Austerlitz 2024 proběhne ve dnech 30. listopadu – 1. prosince.

Zdroj: Projekt Austerlitz; Alombert-Colin, La Campagne de 1805 en Allemagne; Lombarès, Devant Austerlitz, sur les traces de la pensée de l'Empereur

Tagy článku