Autor fotografie: United States Air Force|Popisek: B-1B Lancer
I když USAF před časem oznámila, že nadzvukový strategický bombardér B-1B Lancer za nějakou dobu přenechá své místo bombardéru B-21 Raider, zůstává spolehlivý a dobře vyzbrojený stroj společně s B-52 Stratofortress stále ve službě. B-1B Lancer měl svého času provádět jaderné údery proti Sovětskému svazu v závěru studené války.
Počátky bombardéru se datují šedesátými léty, kdy USAF požadovala zkonstruovat rychlý stroj, který by byl schopný proniknout sovětskou vzdušnou obranou a udeřit na strategická místa Sovětského svazu jadernými zbraněmi.
Konstrukce stroje se ujala společnost North American Rockwell, která začala podle zadání USAF na stroji během šedesátých let pracovat. Původní označení letounu bylo B-1A. Na počátku sedmdesátých let v předstihu získala společnost Rockwell zakázku na výrobu 240 kusů B-1A. První let potom absolvoval prototyp 23. prosince 1974.
Z tohoto stroje se pak vyvinula verze B-1B Lancer, která v 80. letech prokázala v misích svou spolehlivost a flexibilitu. Lancer absolvoval první let 18. října 1984 a do služby byl zařazen o dva roky později. I když se předpokládalo, že bombardérů B-1A se vyrobí několik set, nakonec byly zkonstruovány pouhé 4 kusy na rozdíl od verze B-1B Lancer, jejíž jubilejní stý kus byl předán USAF v roce 1988.
Posádku letounu, který byl 45, 78 m dlouhý, tvořili 4 muži. Vzletová hmotnost Lanceru činila 148 000 kg, maximální vzletová hmotnost pak 216 365 kg. Stroj poháněly 4 dvouproudové motory General Electric F101-GE-102 s přídavným spalováním. Maximální rychlost činila 1,25 M (1330 km/h), 0,92 M (u země). Bojový dolet byl 5 543 km, přeletový 12 000 km.
Pokud hovoříme o výzbroji Lanceru, ta byla skutečně na svou dobu rozmanitá. Stroj mohl nést jaderné pumy typu B28-0 či B28-1, lehké jaderné pumy typu B61, jaderné pumy typu B83, rakety AGM-69A SRAM s jadernou hlavicí W69, střely s plochou dráhou letu AGM-86B ALCM (Air-Launched Cruise Missile) s jadernou hlavicí W80-1, rakety s plochou dráhou letu AGM-129A ACM (Advanced Cruise Missile) s jadernou hlavicí, kazetové pumy CBU-87 CEM (Combined Effect Munition), kazetové pumy CBU-97 SFW (Sensor Fused Weapon), železné pumy Mark 82, železné pumy Mark 84, námořní miny Mark 62 a další výzbroj.
B-1B Lancer od svého prvního letu zažil mnoho přímých nasazení, z těch nejdůležitějších jmenujme operaci Pouštní liška v roce 1998, kdy Lancery bombardovaly vybrané irácké cíle. Stroje byly nasazeny rovněž během operace Spojenecká síla v roce 1999, kdy byla bombardována Jugoslávie. Známé je také nasazení Lancerů v rámci operace Trvalá svoboda, kterou vyhlásil bývalý prezident George Bush ml. v roce 2001. Bombardéry se osvědčily i při další irácké kampani v roce 2003, kdy došlo zároveň k pozemní invazi do Iráku, přičemž operace se zúčastnilo 11 Lancerů, které operovaly z Ománu.
B-1B Lancer sice neplnil své původní poslání, to znamená provádění jaderných úderů na strategické cíle v Sovětském svazu z důvodu zlepšení mezinárodních vztahů mezi velmocemi, nicméně ukázal se při všech zmíněných kampaních jako užitečný a flexibilní letoun, na který byl spoleh. Jisté je však to, že spolu s B-52 Stratofortress ho čeká za nějaký čas vyřazení ze služby, kdy má oba bombardéry nahradit americký stealth bombardér B-21 Raider, který má dosáhnout podle plánů počáteční operační způsobilosti v roce 2030.