Autor fotografie: Bundesarchiv, Bild 183-H28426 / CC-BY-SA 3.0|Popisek: Albert Speer (první zleva) s Erhardem Milchem a Willym Messerschmittem
Nacistického ministra zbrojního průmyslu Alberta Speera považoval Adolf Hitler za svého jediného přítele. Speer stanul nakonec na lavici obžalovaných a v Norimberském procesu byl odsouzen k 20 letům vězení.
Albert Speer patřil k nejbližším spolupracovníkům Adolfa Hitlera, který o něm sám prohlašoval, že je jeho ,,jediným přítelem". Speer se narodil v rodině architektů, a tak byl vlastně k budoucímu povolání předurčen, i když se chtěl původně stát matematikem. Oženil se s Margaretou Weberovou, s níž měl 6 dětí, syn Albert, který zemřel v roce 2017, se stal rovněž architektem.
V rozjitřených časech hospodářské krize, která dolehla i na Výmarskou republiku, Speer navštívil několik veřejných vystoupení ,,křiklouna" Adolfa Hitlera, který jej přesvědčil o vstupu do NSDAP. Speer do ní vstoupil v roce 1932. Hitler potřeboval ke stavbě svých monstrózních projektů (například utopický projekt tzv. Germánie) schopného architekta, a když zemřel v roce 1934 Paul Troost, který plnil roli hlavního Hitlerova architekta, dostal příležitost právě Speer. Za druhé světové války pak věrně sloužil Hitlerovi a plnil pro něho zakázky.
Získal si Hitlerovu důvěru natolik, že se stal v roce 1942 ministrem zbrojního průmyslu, jímž byl až do konce války. Zasazoval se mimo jiné také o zvýšení produktivity práce, dohlížel nad zpracováním surového materiálu a měl také na starosti supervizi nad průmyslovou produkcí. Vysoce postavený nacista rovněž rozšířil systém otrocké práce. Můžeme říci, že ve všech ohledech se osvědčil, což Hitler kvitoval pozitivně.
To platilo v podstatě až do března 1945, kdy bylo Německo jen krůček od porážky. V té době odmítl Speer zničit německé průmyslové objekty, infrastrukturu a další objekty, aby je nedostali do rukou spojenci. Hitlerův rozkaz nakonec nesplnil. Konec války však zároveň přivodil také uzavření kariéry nacistického prominenta.
Nyní již bývalý ministr zbrojního průmyslu byl zajat spojeneckými jednotkami a stanul před Norimberským tribunálem, kde padlo 12 rozsudků trestu smrti. Speer však mezi nimi nebyl. Na rozdíl od dalších nacistických zločinců Speer dokázal vyjádřit lítost nad činy, kterého se dopustilo vedení NSDAP. Bylo mu vyměřeno 20 let ve vězení, které si odpykal ve špandavské věznici.
Po svém propuštění se uchýlil do Londýna a zčásti se z něho stal duchovně založený člověk, který přemýšlel nad tím, co vlastně ve válečných časech i předtím spáchal. Napsal své paměti, které byly přeloženy do mnoha jazyků (i do češtiny), a jež se záhy staly bestsellerem. Nerušený život v Londýně přervalo krvácení do mozku, na něž 1. září 1981 ve věku 76 let Speer umírá. Speer nebyl rozhodně tak zapáleným nacistou jako jiní, nicméně jeho podíl viny na válečných zločinech je nesporný.
Zdroj: britannica.com