Popisek: Bitva na řece Kalka
Slavná bitva byla ale pouhou předehrou ke vzniku známé Zlaté hordy a podmanění celého Ruska během let 1236 až 1240.
Geniální válečník a vůdce Mongolů Čingischán dobyl roku 1215 Peking. Mongolsku patřila Korea, Írán, Tibet a další země. Mocná říše rozkládající se na 33 miliónech kilometrů čtverečních (šestinásobek říše Alexandra Velikého) nyní zaměřila svou pozornost směrem na západ.
Dvě armády o síle 20 000 mužů pod velením vojevůdců Subutaje Bagature a Nojona Džeba se vydaly na průzkum, na své cestě zničili Gruzii a napadli říši Kumánů, kteří požádali ruská knížata o pomoc. Jak moc se obávali divokých nájezdníků, dosvědčuje i to, že došlo ke křtu kumánských knížat. Za ruskou pomoc byli ochotni udělat cokoliv, tak moc se Mongolů či jinak Tatarů obávali.
Podle dobových zdrojů se povedlo sestavit armádu ruských a kumánských oddílů o síle údajně 80 tisíc bojovníků. Převaha byla na papíře na straně Rusů a opravdu prvních několik střetnutí vypadalo jednoduše. Rusové udeřili a mongolské jednotky se stáhly. Tento stav trval asi 9 dní, než Rusové a jejich spojenci nakráčeli do pasti připravené Mongoly u řeky Kalka u Azovského moře.
Zde se karta obrátila a ruské a kumánské jednotky byly napadány mongolskými jezdci obou armád, kteří napadali zmateného a neorganizovaného nepřítele vždy čerstvými oddíly, které se v útocích střídaly. Masakr byl totální a ztráty Rusů a Kumánů dosáhly údajně až 75 tisíc bojovníků.
Mstislav III. Kyjevský, který na bojiště dotáhl s čerstvými oddíly, a mohl ještě možná výsledek bitvy zvrátit, se zbaběle stáhl do opevnění, ale byl z něj lstí vylákaný a stal se hlavním aktérem mongolské hostiny na oslavu vítězství, kde byl umučen.
Počátky tatarské nadvlády na Ruskem byly položeny a roku 1240 dobývá Čingischánův vnuk Bátu Kyjev. Rus se propadá do područí Mongolů na dlouhých 240 let.