Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Poprava (ilustrační obrázek)
Marthe Mathilde Cnockaertová byla belgickou špionkou, která pracovala během první světové války pro Velkou Británii. Němci, kteří ji později zajali, chystali její popravu, ale nakonec špionku zachránila nečekaná skutečnost.
V srpnu 1914 německé jednotky vstoupily do neutrální Belgie a obsadily. Vypálily vesnici Westrozebeke, kde Cnockaertová bydlela, srovnaly její domov se zemí a dočasně od ní oddělily její rodinu. 22letá dívka po těchto událostech byla nucena pracovat v jedné německé nemocnici jako zdravotní sestra, v níž získala nezbytný zdravotnický výcvik a mohla zde uplatnit znalost několika jazyků, které se intenzivně učila před vypuknutím první světové války. Za obětavou pomoc a služby, které poskytovala pacientům nemocnice si možná nečekaně vysloužila od Němců Železný kříž.
V roce 1915 byla přeložena do německé vojenské nemocnice v Roulers v Belgii. Zde se Cnockaertová mohla konečně setkat se svou rodinou, od níž byla násilně oddělena. V této době byla dívka kontaktována rodinnou přítelkyní Lucelle Delnonckovou, která jí řekla, že pracovala pro britskou rozvědku, a chce, aby se Cnockaertová stala špionkou. To se posléze stalo realitou a Cnockaertová pracovala dva roky v ,,přestrojení" za zdravotní sestru jako špionka.
Postupně sbírala cenné vojenské informace pro Brity a jejich spojence. S dalšími agenty si předávali informace v místních kostelech. Těsnější spolupráci pak navázala zejména s dalšími špionkami s kódovým označením ,,Canteen Ma" a agentkou označovanou jako ,,Číslo 63".
Cnockaertová neplnila pouze zpravodajské úkoly, ale byla pověřována i ,,akčními misemi". Zničila tak například telefonní linku, kterou používal jeden kněz, který naopak jako agent pracoval pro Německo. To se záhy začalo o agentku zajímat také a chtělo ji naverbovat do rozvědné služby, čímž by se stala ,,dvojitou agentkou".
V roce 1916 objevila Cnockaertová náhodou opuštěný tunel umístěný pod německým skladem munice. Agilní belgické agentce spolu s dalším kolegou bylo nařízeno, aby sklad vyhodili do povětří. Zde ale Cnockaertovou opustilo štěstí. Při přípravě výbušnin jí náhodou upadly hodinky s vyrytými jejími iniciálami, které prozradily její totožnost. Sklad se nepodařilo zničit, zato identita Cnockaertové byly díky této náhodě brzy prozrazena.
Za normálních okolností by jí za její dvouletou aktivitu proti Německu čekala poprava, k níž také byla odsouzena koncem roku 1916. Protože však Němci nezapomněli, jaké služby odvedla pro ně ve vojenské nemocnici, za což jí udělili Železný kříž, Cnockaertová nakonec popravena nebyla. Dostala ,,jen" doživotní trest, který se měla odpykat ve vězení v Gentu.
V roce 1918 však první světová válka skončila porážkou Němců a jejich spojenců a belgická špionka se tak dostala na svobodu. Za svou protiněmeckou aktivitu získala další ocenění a v roce 1932 napsala paměti s názvem ,,Byla jsem špionkou". Zemřela v roce 1966 v Belgii.
Zdroj: warhistoryonline.com