Belgický letoun Renard R.31 byl snadným soustem pro německé messerschmitty

Belgický letoun Renard R.31 byl snadným soustem pro německé messerschmitty
Popisek: Renard R.31
15 / 09 / 2019, 10:00

Letoun Renard R.31, který používalo belgické letectvo, plnil průzkumné úkoly, ale na počátku druhé světové války již byl notně zastaralý a byl tak později snadným terčem pro německé messerschmitty.

Prototyp letounu se smíšenou konstrukcí a kostrou z ocelových trubek poprvé vzlétl v říjnu 1932. Byl primárně určen k plnění průzkumných úkolů, provádění spojovacích a kurýrních letů. Průzkumné jednotky jej do užívání dostaly až v roce 1935 a nutno dodat, že v této době začal stroj již poměrně rychle zastarávat, což se projevilo nejvíce po vypuknutí druhé světové války. První zakázka zněla na dodání 28 kusů letounu. Celkem bylo vyrobeno 34 kusů těchto strojů.

Dvoumístný průzkumný letoun mohl dosahovat maximální rychlosti 294 km/h ve výšce 4 000 m, dostup činil 8 750 m, dolet 650 km. Pohonnou jednotku tvořil kapalinou chlazený motor Rolls – Royce Kestrel IIS V – 12 o výkonu 358 kW. Výzbroj se skládala z jednoho pevného kulometu Vickers ráže 7,62 mm umístěného nad motorem, jednoho pohyblivého kulometu Vickers stejné ráže, který byl umístěn v druhé otevřené kabině.

Chleba se začal lámat ve chvíli, kdy vypukla druhá světová válka. Poté, co hitlerovská vojska napadla Belgii, bylo jasné, že Renardy se nemohou technickými výkony zdaleka rovnat svým německým protějškům, hlavně Messerschmittům Bf 109 a Bf 110.

Na počátku války totiž byly Renardy již zastaralými stroji, které nemohly v žádném případě zbrátit nepříznivý vývoj, na jehož konci byla Belgie, stejně jako Francie, Lucembursko či Nizozemí poražena. Na druhé straně i přes tento výrazný hendikep se letouny vrhly do boje se silnějším soupeřem. Nicméně většina letounů byla zničena již na zemi, kdy německé bombardéry nemilosrdně ničily belgická letiště. Posledním dnem, kdy Renardy vzlétly, byl 27. květen 1940, pak již do bojů stroje nezasáhly.

Zastaralost, malá rychlost a celkově nízké výkony měly za následek, že se letouny nakonec nestaly kořistí hitlerovských nájezdníků. Po kapitulaci Belgie totiž o stroje Němci neprojevili zájem a ty, které nezničily německé bombardéry, zůstaly netknuté na belgických letištích, kde postupně zchátraly.

 

 

 

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace