Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Supermarine Spitfire
Rodolphe de Hemricourt měl zajímavé životní osudy, rozhodl se bojovat proti Německu na letounu Spitfire. Jeho odhodlání jej však nakonec stálo život.
Belgičan urozeného původu Rodolphe de Hemricourt bojoval proti Německu v britském letounu Spitfire. Velká Británie se mu později stala také osudnou.
Hrabě Rodolphe Ghislain Charles De Hemricourt De Grunne, tak znělo celé jméno čtvrtého dítětě hraběte Charles de Grunna a francouzské hraběnky Marie de Montalembert. De Hemricourta osud zavál na válečná bojiště druhé světové války, kde bojoval a připsal si mnohá vzdušná vítězství. V 18 letech je Rodolphe vyslán do Casablanky, aby se zde učil ,,tajům" zemědělství.
Po jeho návratu do Belgie, byl povolán do vojenské služby a ambiciózní mladík myslel vysoko, a to doslova, když se chtěl připojit k belgickému letectvu. Vzhledem k tomu, že měl problémy se zrakem, byl odmítnut. Žárlil na svou sestru Anne, která se ,,místo něj" stala civilní pilotkou. A tak si i přes potíže se zrakem obstaral svou vlastní civilní pilotní licenci.
V mladém neklidném šlechtici roste zároveň touha po dobrodružství. To se mu dostane v míře vrchovaté, kdy se po vypuknutí španělské občanské války jako katolík připojil k povstalcům proti republikánskému režimu a v roce 1936 se stal členem jednotky Centura Argentina. Později je už příslušníkem letecké školy Escuela Tablada po absolvování výcviku se stal členem jednotky 3-E-11 v Zaragoze, která měla ve výbavě průzkumné letouny Heinkel 46. Později už přesedlá na ,,oblíbené" stíhačky Fiat CR.32. De Hemricourt patřil k nejúspěšnějším zahraničím doborovolníkům, kteří bojovali po boku frankistického stíhacího letectva.
Když v roce 1939 občanská válka skončila, přesídlil De Hemricourt do své vlasti. Příslovečná otázka zněla, co teď? Občanská válka ve Španělsku sice skončila, nová, druhá světová válka však právě začala a Belgii hrozila německá invaze. De Hemricourt je tedy povolán do belgické armády. ,,Vydupe" si přeložení k letectvu, nicméně stále vlastní jen civilní pilotní licenci. Musel tak absolvovat další nutný výcvik a po jeho ukončení zamířil ke skvadroně 2/I/2, nazvané ,,Les Chardons", která létala s britskými stíhacími stroji Hurricane.
V květnu 1940 vstupují vojska Wehrmachtu do Belgie a De Hemricourt zjišťuje, že jeho skvadrona prakticky přišla o své letouny bombardováním letišť. Zkušený pilot se peripetiemi osudu dostává do RAF a hodlá bojovat proti společnému nepříteli - Německu. RAF potřebovala schopné piloty, aby mohla odrazit plánovanou německou invazi do Velké Británie a De Hemricourt představoval vítanou posilu.
On a jeho spolubojovníci prodělali další výcvik v Hawardenu a posléze je belgické stíhací eso posláno ke 32. skvadroně, která je vybavena stroji Hurricane, s nimiž měl zkušenost už ve skvadroně ,,Les Chardons" ještě v Belgii. De Hemricourt tak sestřeluje německé letouny z anglického nebe, mimo jiné i Messerschmitt Bf 109 a další stroje. Celkem si připíše ve službách RAF 15 úspěšných sestřelů. Sám je však v srpnu 1940 sestřelen, ale přežije.
Záhy se De Hemricourt připojuje k vyhlášené 609. skvadroně RAF, bojuje ve slavném Spitfiru, ale kariéra v něm byla nakonec krátká. 21. května 1941 ho německý messerschmitt nad kanálem La Manche pošle ke dnu. Vlny nakonec nikdy nevydaly De Hemricourtovo tělo. Stíhací eso tak zemřelo v pouhých 29 letech.
Zdroj: belgian-wings-be