Beneše si osobně oběsím, vyhrožoval Hitler. Pro druhého československého prezidenta už po Mnichovu nebylo bezpečno

Beneše si osobně oběsím, vyhrožoval Hitler. Pro druhého československého prezidenta už po Mnichovu nebylo bezpečno
Autor: Wikimedia Commons, neznámý autor|Popisek: Edvard Beneš
16 / 08 / 2021, 16:00

Druhý československý prezident Edvard Beneš zažíval během mnichovské krize a bezprostředně po ní nejtěžší chvíle své politické kariéry. Pro Beneše nebylo po Mnichovu v Československu již bezpečno, drasticky se změnily politické a společenské pořádky. Nepřítelem číslo 1 měl být po Mnichovu napříště právě přesvědčený demokrat Beneš.

Pokud je nějaké bolavé místo v československé historii, je jím právě přijetí Mnichovského diktátu v září 1938. Ještě bolavější však bylo pro druhého československého prezidenta Edvarda Beneše, který se musel rozhodovat mezi dvěma zly. Nakonec volil to menší, protože boj s daleko silnějším německým sousedem bez spojenců, kteří dali ruce pryč od Československa, by byl předem prohraný. Navíc by musel být veden na více frontách - nejspíše i proti Maďarsku a Polsku, jež měly své územní požadavky, které v září znovu ožily s novou intenzitou -  a to ještě v kruhové obraně a s pátou ,,sudetskou" kolonou v zádech.

Otázka, zda jsme měli v září 1938 bojovat, je tudíž pouze akademická. Pokud bychom bojovali, byla by to jistě čestná porážka, ale podmínky v Protektorátu Čechy a Morava by byly potom daleko tvrdší. Po Mnichovu přišel politický antiklimax, protože se začaly velmi rychle měnit společenské pořádky a na vlivu začaly v nyní již druhé republice získávat pravicové kruhy.

Ozývaly se i tehdy hlasy, že prezident, který abdikoval 5. října 1938 na svou funkci a 22. října 1938 odletěl se svou ženou Hanou do Velké Británie, měl v tragické dějinné hodině zůstat se svým národem a snažit se uhájit územní celistvost, která byla okleštěna Mnichovem, a také ,,zbytkově" demokratický charakter republiky, který se již ovšem brzy změnil ve druhé republice v autoritativní. Místo toho měl Beneš ,,plán-aeroplán", jak se pravilo v dobové anekdotě a ze své vlasti jednoduše zbaběle utekl. Takové hlasy však nereflektovaly prudce změněné dobové politické a společenské reálie.

Beneš, který byl postaven v září 1938 před osudové dilema, byl po Mnichovu vykreslen jako hlavní nepřítel (a s ním i T.G. Masaryk, ale i Karel Čapek) , který mohl za územní zmrzačení republiky se všemi jeho dalšími konsekvencemi. Byl to opět Beneš, jehož pracná zahraničně-politická koncepce měla v září 1938 fatálně selhat. A konečně se jednalo zase o Beneše, který byl pro Německo zcela nepřijatelným politikem. Hitler Beneše přímo nenáviděl a vyhrožoval mu, že si jej ,,osobně oběsí".

Bylo tedy možné v republice za těchto podmínek zůstávat? Velmi těžko. Pro Beneše by nebylo navíc možné jako pro prezidenta ve druhé republice politicky fungovat. Republika se v zahraničně-politické oblasti odchýlila od ,,benešovského" kursu a dostala se díky Františku Chvalkovskému a jiným do vleku mocného německého souseda, postupně ztratila svůj demokratický charakter, nastalo pronikavé zjednodušení politického života, když byly povoleny pouze dvě strany - Národní strana práce a Strana národní jednoty.

Beneš by již byl jako prezident persona non grata ve vlastní zemi, na něhož by se každý den ještě více valila z tisku drsná, nesmlouvavá kritika a jeho reputace by tak soustavnou štvanicí velmi utrpěla. Jeho odstoupení tak bylo jediným možným krokem v nastalé situaci a odlet do Velké Británie nemůžeme v žádném případě hodnotit jako zbabělý čin.

O to triumfálnější pak byl Benešův příjezd do osvobozené republiky v květnu 1945, kde jeho gloriola opět nabyla vrchu. Právě ve Velké Británii, kam v říjnu 1938 odletěl, udělal Beneš mimořádný kus práce zejména ve snaze dosáhnout uznání exilové vlády a ,,oduznání" Mnichovské dohody.

 

Zdroj: Jindřich Dejmek: Edvard Beneš. Politická biografie českého demokrata (II.)

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace