.jpg)
foto: Philippe-Auguste Ramanankirahina,Wikimedia Commons/Ranavalona I
20. století bylo věkem dvou největších diktátorů - Adolfa Hitlera a Josifa Stalina. Nicméně v 19. století vládla na dalekém ostrově Madagaskar ,,šílená" královna-diktátorka Ranavalona I., která vyžadovala až abnormální poslušnost a jakýkoliv projev neposlušnosti tvrdě trestala.
Možná je to trochu s podivem, ale nejkrutějším panovníkem nebyl muž, ale žena, která vládla ostrovu Madagaskar. Královna Ranavalona I. na něm zavedla krutý teror a na denním pořádku byly brutální popravy neposlušných poddaných, ale i těch, kteří se nějakým způsobem vladařce znelíbili.
Královna Ranavalona I. se ujala na Madagaskaru vlády poté, co v roce 1828 zemřel král. Ranavalona neváhala a trůn si bezostyšně uzurpovala pro sebe. Na 33 let se Madagaskar stal místem, kde vládl všudypřítomný teror, represe a především strach z toho, co nevypočitatelná a šílená královna v návalu negativních nálad udělá.
Ranavalona si na svou stranu získala ať již dobrovolně či korupcí a výhrůžkami vojenské špičky, justiční aparát a další významné veřejné osobnosti, které se staly převodovými pákami všemocné vůle královny. Její nepředvídatelné jednání připomnělo o sto let později počínání komunistických režimů, které likvidovaly skutečné i domnělé odpůrce.
Ranavalona byla vyznavačkou ,,preventivních" opatření, a proto s láskou popravovala ty poddané, u nichž se vyskytovalo byť jen malé podezření ze vzpoury proti královně. Madagaskarská vládkyně se však zbavovala i těch, kteří se jednoduše jen znelíbili. Z Madagaskaru vyhnala křesťanské misionáře a s křesťanským náboženstvím nechtěla mít nic společného, vypověděla také obchodní dohody s Anglií i Francií, z duše nenáviděla evropské politiky.
Tyranka také musela odrazit francouzský útok na Madagaskar. Hlavy nenáviděných francouzských vojáků pak nechala veřejně vystavit nabodnuté na kopích. Ranavalona však především vyžadovala tvrdou, až ,,abnormální" disciplinu. Její poddaní tak žili 33 let v neustálém strachu. Ten pociťovali i cizinci, kteří se na ostrov přistěhovali.
Na druhé straně historikové vyzdvihují fakt, že byla dobrým politikem a lídrem. Dokázala uchovat kulturní dědictví Madagaskaru a ochránit cenné zdroje na ostrově, jichž se chtěly cizí země zmocnit.
Krutá panovnice porodila těsně poté, co se zmocnila vlády na Madagaskaru syna, jehož pojmenovala Rakoto. Ten byl jejím pravým opakem a nesouhlasil s většinou rozhodnutí, které jeho matka činila. Také se účastnil mnoha vzpour proti ní, ale žádná z nich neuspěla. Potom, co Ranavalona v roce 1861 zemřela přirozenou smrtí, stal se Rakoto jako Radama II. jejím nástupcem. Radama II. se po smrti své matky rozhodl zvrátit většinu jejích důležitých rozhodnutí, nicméně už dva roky po nástupu na trůn byl zavražděn.
Zdroj: history.com
Tagy