Bílý Arab Lawrence z Arábie: otec snah o sjednocený Blízký východ

Bílý Arab Lawrence z Arábie: otec snah o sjednocený Blízký východ
Autor fotografie: Nasjonalbiblioteket / Picryl|Popisek: Edward Lawrence z Arábie
19 / 05 / 2024, 11:00

Edward Lawrence nikdy nezapadal mezi své britské kolegy nebo spolužáky. Své srdce totiž našel mezi Araby na Blízkém východě, kde strávil více než 10 let svého života. Byl přesvědčený, že jejich sen o sjednocené arabské říši se nakonec musí vyplnit. Evropské mocnosti však měly jiný plán.

Thomas Edward Lawrence se narodil v srpnu roku 1888 do velmi specifických rodinných poměrů. Jeho matkou byla Sarah Lawrence, která dělala vychovatelku dětí v domě sira Thomase Chapmana. Pán domu a Sarah se do sebe zamilovali a společně utekli do Walesu, kde založili rodinu. Thomas byl od malička velmi zvídavé dítě, které milovalo historii a v té době nově vznikající vědní obor, archeologii. Na střední škole se věnoval studiu francouzských křižáckých hradů a v tomto svém zájmu pokračoval také na vysoké škole. 

Zde také došlo ke spojení jeho dvou obrovských vášní, evropské historie a archeologie Blízkého východu. Vzhledem k těmto zájmům jeho okruh rodiny a přátel proto příliš nepřekvapilo Thomasovo rozhodnutí ve dvaceti letech odjet poprvé na pěší výpravu do oblastí Sýrie a Palestiny v Osmanské říši. Při ní ušel neuvěřitelných 1 770 km pěšky především pouštním terénem a z jeho putování vznikla bakalářská práce popisující vliv křižáků pobývajících ve Svaté zemi na architekturu francouzských hradů. 

 

Přesun Thomase Lawerence do Arábie

Na Blízký východ se pak Thomas vrátil ještě o několik let později, když studoval arabštinu v Libanonu, a pak se zapojil do vykopávek Britského muzea v Sýrii. Když v důsledku atentátu na rakouského následníka trůnu v Evropě propukla první světová válka, ještě v Británii nastoupil Lawrence do britské armády a již v rámci ní byl přesunut na speciální mise do egyptské Káhiry. Británie vedla válku s Osmanskou říší, v níž Thomas strávil množství let, a proto vynikal svými velmi dobrými znalostmi arabského jazyka, kmenů a způsobu života. V Káhiře byl proto zanedlouho přidělen na pozici příslušníka zpravodajského oddělení. 

 

Thomas měl na starost sepisování výpovědí se zajatci osmanské armády, jejíž značnou část tvořili Arabové nespokojení s tureckou nadvládou. Práce byla podle Thomasových vlastních slov velice nudná a monotónní, ale z informací poskytnutých Araby začal očekávat možnost revolty arabských kmenů. Ta byla nakonec také Šarífem Husajnem z Mekky na jaře 1916 vyhlášena a Thomasovi se ve stejné době podařilo přesunout z Káhiry do Hejazu v Saúdské Arábii. Britové dodávali arabským skupinám zbraně skrze Rudé moře, ale ty nestačily pro odrážení útoků Osmanů.

Thomasovi se podařilo setkat se v Hamře s jedním ze synů Šarífa Husajna, Faisalem, jehož skupiny arabských kmenů čítající bezmála 8 000 mužů stále odolávaly osmanské ofenzivě. Seznámení bylo velice důležité, protože z obou mužů se za čas stali velmi dobří přátelé, kteří dokázali spojit svoje schopnosti. Arabské skupiny pod vedením obou mužů začaly podnikat soustředěné guerillové útoky na Hidžázskou železnici, která byla pro Osmany z hlediska zásobování velice důležitá. Oslabením tohoto strategického prvku síly Osmanské armády se začala situace pro arabské revoltující skupiny podporované Brity najednou zásadně zlepšovat.

Hidžázská železnice

 

Partyzánská dvojice Faisal a Thomas Lawrence

Zásadní však byl především pochod arabských jednotek pod vedením Faisala a Thomase na jordánský přístav Akaba v létě roku 1917, který měl za cíl překvapit osmanské jednotky. Ty nakonec opravdu na začátku července kapitulovaly. K Thomasovi se začaly dostávat informace o Sykes-Picotově dohodě, která ještě rok před koncem války plánovala rozdělit území Osmanské říše mezi Británii a Francii. Thomas byl zprávami rozhořčen, protože vlastně znamenaly, že všechny plány jeho arabských spolubojovníků na vytvoření samostatné sjednocené arabské říše budou zhaceny. I přesto však s Faisalem a dalšími arabskými skupinami dál pokračoval s guerillovými útoky na osmanskou železnici. 

Oznámení smrti Thomase Lawrence

Po uzavření míru s Osmanskou říší na konci října 1918 byl Lawrence znepokojen vývojem mírových jednání a především dělením Osmanské říše mezi vítěze války. V roce 1922 se stáhl z veřejného života, ale i přesto plně neopustil britskou armádu. Přemístil se do Královského letectva a společně se skupinou dalších vojáků a vědců pracoval na vývoji záchranného člunu pro účely armády. Teprve ve věku 47 let se rozhodl z britského letectva nakonec odejít a chtěl se věnovat své vášni, motocyklům. Právě ty se mu však staly osudnými, jelikož při jedné z vyjížděk Thomas 19. května 1935 havaroval a po nehodě upadl do několikadenního kómatu, z něhož se však již nikdy neprobral. 

 Zdroj: David Murphy - Lawrence z Arábie

Tagy článku