Bitevní křižníky proti Japonsku mělo pro Nizozemí pomoci postavit nacistické Německo

Bitevní křižníky proti Japonsku mělo pro Nizozemí pomoci postavit nacistické Německo
Autor: Public domain|Popisek: Děla hlavní ráže na lodi Scharnhorst
15 / 10 / 2020, 11:00

Design 1047 byl název plánů nizozemských bitevních křižníků, které měly odstrašit imperiální Japonsko od agrese proti Východní Indii.

Nizozemská admiralita totiž věřila, že Japonsko nasadí své hlavní síly bitevních a letadlových lodí proti USA a Velké Británii a na případnou agresi proti nizozemským koloniím tak „zbydou“ pouze těžké a lehké křižníky v doprovodu torpédoborců a bitevní křižníky Design 1047 měly být určené právě proti podobně složené flotile. Podle plánů Nizozemců by každý agresor musel na likvidaci těchto lodí využít tolik sil, že by nutně oslabil na jiných frontách. Ministr obrany van Dijk 18. února 1939 vydal příkaz k vypracování plánů výstavby těžkých lodí pro ochranu kolonií.

Lodě měly být schopné dosáhnout rychlosti až 32 uzlů a tuto rychlost udržet nejméně 12 hodin. Přechod z cestovní rychlosti 20 uzlů na 30 uzlů měl trvat maximálně 15 minut.

Hlavní dělovou výzbroj mělo tvořit devět děl ráže 280 mm ve třech trojitých věžích, délka lodi měla být cca 230 metrů a o pohon bitevního křižníku se měly starat parní turbíny o výkonu 180 000 SHP. Výtlak se měl pohybovat okolo 27 000 tun.

Nizozemští námořní konstruktéři však měli málo znalostí o technickém vývoji, ke kterému došlo v konstrukci válečných lodí po první světové válce, zejména pokud jde o pancéřovou ochranu. Ačkoli předběžný návrh disponoval dobrou horizontální ochranou, obecné uspořádání a rozložení pancíře vyústilo v konstrukci podobné bitevním lodím cca 25 let zpátky. Zdá se, že jediný užitečný dostupný referenční materiál pro Nizozemce se sestával z materiálů společnosti Janes Fighting Ships...

Technická pomoc ze zahraničí byla nezbytná.

Ačkoli existovala nějaká naděje, že Francouzi uvolní konstrukční plány třídy Dunkerque, nizozemské úřady se domnívaly, že by bylo nejlepší soustředit úsilí na získání zahraniční pomoci od Německa. První neformální diskuse s německými úřady ohledně projektu bitevního křižníku proběhla ve dnech 24. a 25. dubna 1939 v Berlíně. Nizozemská delegace uvedla, že mají zájem o konstrukční plány třídy Gneisenau (Scharnhorst), na oplátku by Nizozemí objednalo potřebné vybavení v Německu.


Uvolnění plánů Gneisenau však nepřicházelo v úvahu, a tak po několika schůzkách Němci slíbili vytvoření studie bitevního křižníku, kterou dodali 21. srpna 1939 v několika variantách pancéřování.

Navzdory podobnému vzhledu bylo mezi třídou Gneisenau a finálními konstrukčními plány nizozemského bitevního křižníku mnoho rozdílného. Design 1047 měl horší pancéřovou ochranu, ale v jiných ohledech byl lepší než vzdálený německý bratranec.

Děla hlavní ráže měla elevaci o 5 ° vyšší, protitorpédové pancéřování byl silnější, stejně tak pancéřování paluby lépe chránilo lodní strojovnu, konstrukce se čtyřmi šrouby zvýšila redundanci systému. Protiletadlová výzbroj 1047 byla mnohem lepší než ta u třídy Gneisenau. Použití dvanácti 120 mm dvouúčelových děl, která byla schopná fungovat jak v roli proti námořním cílům, tak proti letadlům, bylo mnohem efektivnější než německá konstrukce s děly ráže 150 mm proti námořním cílům a 105 mm proti letadlům (nižší hmotnost a pouze jedna velikost sekundární munice).

Nizozemské námořnictvo dvakrát ve své historii plánovalo stavbu velkých válečných lodí. V obou případech k tomu došlo bezprostředně před vypuknutím světových válek. Když začala ta druhá, byly práce na projektu ukončeny, ačkoliv německá strana ještě nějakou dobu pracovala na dělových věžích, konkrétně až do invaze Německa do Nizozemí.

První loď třídy Design 1047 měla být dokončena v roce 1944, takže v každém případě příliš pozdě, aby zabránila invazi Japonců do Nizozemské Východní Indie. Ta padla do rukou Japonského císařství po 3 měsících bojů v březnu 1942…

Námořní střetnutí mezi Japonskem a spojeneckými silami snažícími se invazi zastavit dopadl katastrofou, kdy Britové přišli o legendu bitvy u Rio de la Plata, těžký křižník HMS Exeter, když se snažil těžce poškozený z bitvy uniknout a Nizozemí pak o dva lehké křižníky Java a De Ruyter.

Zdroj: netherlandsnavy.nl

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace