Bitevní loď Bismarck - 80. výročí spuštění na vodu (14.2.1939)

Bitevní loď Bismarck - 80. výročí spuštění na vodu (14.2.1939)
Popisek: Bismarck v Grimstadfjordu, 21. května 1941
14 / 02 / 2019, 16:00

Před osmdesáti lety, 14. února 1939, byla na vodu spuštěna německá bitevní loď Bismarck. Loď, jež patří k těm nejobdivovanějším, nejznámějším, nejstudovanějším. Je předmětem často nekritického obdivu. Ačkoli byla potopena během své první mise, rychlým a efektním potopením bitevního křižníku HMS Hood dosáhla něčeho ve své době již mimořádně vzácného - v dělostřeleckém souboji zničila rovnocenného protivníka. Kromě dalších předností jako bylo především technologicky vyspělé pancéřování nesl Bismarck zajímavou a účinnou hlavní výzbroj. Podívejme se na její parametry blíže.

Čtyři dvouhlavňové věže lodi nesly osm děl značených jako 38 cm SK C/34. Kanóny ráže 380 mm (14,96 palce) dlouhé 51,66 ráží. Někteří autoři je často zaměňují s děly 38 cm L/45, resp. děly na jejich základě vyvinutými, a uvádějí jejich délku 47 ráží. Ve skutečnosti šlo o svébytnou konstrukci, zcela nový design. Podobně je běžné setkat se s "chybějícím" milimetrem ráže navíc.



Stejnými děly měly být přezbrojeny lodě Scharnhorst a Gneisenau, a výroba věží pro druhou jmenovanou byla v roce 1940 skutečně zahájena, ale instalovány nebyly. Zajímavostí je sovětská objednávka na 16 děl zamýšlených pro bitevní křižníky Sevastopol a Kronstadt (Projekt 69) - nebyla dodána. Upravená děla, která nesly Bismarck a sesterská loď Tirpitz, byla rovněž osazená v pobřežních bateriích, a označovaná jako Siegfried. Mezi nimi ve čtyřhlavňové baterii Todt u Haringzelles východně od mysu Griz-Nez, odkud pravidelně ostřelovala Anglii přes Calaiskou úžinu. Další bylá umístěná v Dánsku a Norsku.

Děla byla zkonstruována v roce 1934. Vážila 111 t, celková délka činila 19,63 m, z toho vývrt 18,405 m a drážkování 15,982 m. Podle většiny autorů šlo o děla velké ráže s nejvyšší kadencí - uváděna je rychlost palby 2,3-3 rány v minutě. Oficiální Kruppovy dokumenty uvádějí jeden výstřel za 26 sekund při náměru 4°, který znamenal dostřel okolo 10 km. Artillerieversuchskommando (Zkušební dělostřelecké velitelství) v hlášení z května 1941 uvádí pro Bismarck schopnost vyslat v minutě 23-25 ran, což skutečně odpovídá třem výstřelům na jednu hlaveň v minutě. Během střetnutí v Dánském průlivu vypálil Bismarck 91 granátů ve 13 minutách (tedy přibližně jeden za minutu na každou hlaveň; děla byla nabíjena v náměru 2,5°).

Děla střílela 800kg průbojné granáty, nebo tříštivé granáty s dnovou, nebo špicovou roznětkou, a byla schopna vystřelovat také speciální protiletadlové tříštivé granáty s časovou roznětkou. Prachová nálož o celkové hmotnosti 212 kg dávala granátům úsťovou rychlost 820 m/s. Hlaveň měla životnost 180-210 výstřelů.



Nejvyšší náměr věží bitevních lodí Bismarck a Tirpitz byl 30°, a s ním byl teoretický dostřel průbojným granátem 36520 m. Pobřežní děla měla nejvyšší náměr 52° a dokázala granát vyslat až na 42 km, a dokonce 54,9 km s větší komorou a vyšší úsťovou rychlostí. K překonání vzdálenosti 35 km potřeboval lodní granát necelých 70 sekund.

Každá z věží Bismarcku vážila 1052 tun, umožňovala odměr +/- 145° rychlostí 5°/s, a náměr 30° rychlostí 6°/s.

Zdroj: navweaps.com

Tagy článku

-->