Bitevní loď Vittorio Veneto - špičkové plavidlo italského námořnictva mělo odstrašit Brity

Bitevní loď Vittorio Veneto - špičkové plavidlo italského námořnictva mělo odstrašit Brity
Popisek: Bitevní loď Vittorio Veneto
20 / 06 / 2019, 13:00

Bitevní loď Vittorio Veneto představovala technickou špičku italského námořnictva za druhé světové války. Vzhledem ke svým vlastnostem měla mít bitevní loď odstrašující účinek na britské středomořské loďstvo.

To, že Velká Británie či Německo disponovaly za druhé světové války silným loďstvem, netřeba pochybovat. Nicméně i Itálie mohla nabídnout silně vyzbrojená, dobře pancéřovaná a rychlá plavidla. Tato kritéria splňovala i bitevní loď Vittorio Veneto, která byla pojmenovaná po bitvě z roku 1918, v níž Italové rozdrtili rakouské obranné linie a slavili vítězství. Zároveň pak měla symbolizovat italský expanzionismus a sílu Mussoliniho fašistického režimu.

Vittorio Veneto patřila do třídy Littorio/Vittorio Veneto. Ta byla charakterizována velmi dobrým pancéřováním a silnou výzbrojí, jak už jsme zmínili. Patřily do ní čtyři jednotky, které byly ve službě v letech 1940 - 1943 - Vittorio Veneto, Littorio, Roma a Impero. Dokončeny byly ale jen nakonec tři. Kýl bitevní lodi Vittorio Veneto byl založen v roce 1934, stejně jako její sesterské lodi Littorio. Vittorio Veneto byla spuštěna na vodu v roce 1937 a do služby uvedena o tři roky později.

Vittorio Veneto

Délka lodi byla 237,76 m, šířka 32,92 m, výtlak plavidla činil 41 167 tun (standardní), 45 752 (plný). Loď mohla plout rychlostí až 30 uzlů, dosah plavidla činil 1 770 námořních mil při rychlosti 30 uzlů. Vittorio Veneto poháněly 4 parní turbíny o výkonu 95 450 kW. Co se týče výzbroje, Vittorio Veneto byla vybavena 9 děly ráže 381 mm, 12 děly ráže 152 mm, 12 protiletadlovými děly ráže 90 mm, 20 protiletadlovými děly ráže 37 mm a 16 protiletadlovými děly ráže 20 mm.  Bitevní loď mohla nést na palubě tři plovákové letouny.

Pokud hovoříme o nasazení bitevní lodi Vittorio Veneto, operovala hlavně ve Středomoří, kde měla mít především odstrašující vliv na britské loďstvo. Zatěžkávací zkouškou pro novou bitevní loď byl útok na Tarent v listopadu 1940, kdy britské královské námořnictvo provedlo letecký útok na italskou flotilu, která kotvila v přístavním městě Tarentu. Při operaci byly poškozeny bitevní lodě conte di Cavour, sesterská loď Vittorio Veneta Littorio, Caio Duilio, křižník Trento a torpédoborec Libeccio. Vittorio Veneto měl štěstí, protože nebyl při náletu zasažen.

V bitvě u Matapanu v březnu 1941, kde proti sobě stanulo italské a spojenecké námořnictvo, však měl již méně štěstí, neboť ho zasáhlo britské torpédo, které zasáhlo levý bok. Loď se však dokázala vrátit do Tarentu na opravy. Nicméně bitva u Matapanu, která byla největší ve Středozemním moři ve druhé světové válce, skončila pro Italy drtivou porážkou. Zatímco spojenci ztratili pouhá dvě letadla a tři piloty, Italové se museli rozloučit se třemi těžkými křižníky, dvěma torpédoborci, již zmíněný Vittorio Veneto byl 28. března poškozen. ,,Legenda" o odstrašení britského loďstva tak v bitvě u Matapanu vzala za své a Vittorio Veneto byl vyřazen na skoro 6 měsíců.

Pro Vittorio Veneto však ,,černá série" napadení spojenci pokračovala. Chloubu italského námořnictva znovu poškodilo torpédo vypuštěné britskou ponorkou HMS Urge v prosinci 1941 a opravy si vyžádaly tři měsíce. V červnu 1943 pak Vittorio Veneto poškodily spojenecké bombardéry a poté, co Itálie kapitulovala, se plavidlo spolu s dalšími vydalo na Maltu vzdát se Britům. Plavidlo pak bylo až do konce války internováno v Egyptě. Po skončení války se mohl Vittorio Veneto vrátil zpět do Itálie, nicméně jej získala Velká Británie jako válečnou kořist. Britové však o plavidlo nakonec ztratili zájem a Vittorio Veneto tak byl v roce 1948 vyřazen ze služby a v roce 1951 sešrotován. 

                                 

 

 

 

 

 

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace