Rusko-japonská válka ukázala nemohoucnost carského Ruska

Rusko-japonská válka ukázala nemohoucnost carského Ruska
Autor fotografie: Picryl |Popisek: Bitevní loď Cesarevič v Port Arturu 1904
24 / 05 / 2024, 13:00

Rusko-japonská válka trvala od 8. února 1904 do 5. září 1905 a bojovalo se v ní o to, zda budou Korea a Mandžusko patřit pod sféru vlivu Japonského císařství, nebo Ruské říše.

Když v roce 1853 donutil komodor Perry se svou eskadrou Japonce otevřít své přístavy, nikdo netušil jakou revoluci tím v Zemi vycházejícího slunce způsobí. Silně militaristická japonská společnost, která se výrazně řídila kodexem bušidó, se rozhodla, že velmi rychle dožene západ. Po potlačení odporu některých samurajů přišla velmi intenzivní industrializace spojená s velmi silnou modernizací armády. Na začátku dvacátého století byla z Japonska regionální vojenská velmoc a Tokio se začalo rozhlížet po rozšíření svého vlivu. Jeho pohled padl na obvyklý cíl z minulosti, Koreu. Tam ovšem mělo zásadní vliv Rusko a konflikt byl proto nasnadě.

 

Armáda Japonska se rozhodla vyzvat Rusko

Nešlo však jen o Koreu. Japonci se zaměřili i na nejseverněji nezamrzající přístav na východoasijském pobřeží, Port Artur. Rusko byla zkostnatělá a v zásadě zaostalá země. V tomto období se v zemi nacházelo velké množství Němců, kteří velmi výrazně působili v armádě. Port Arturu velel generál Stessel a jeho zástupcem byl generál Fok. Oba byli Němci. Ti pohrdali ruskými vojáky a naprosto běžným jevem byla brutální šikana. Rusové navíc používali zastaralou taktiku. Například u jízdního dělostřelectva běžně vyjížděli na vyvýšeniny, odkud byli snadno ohrozitelní, a proto na ně Japonci následně mohli střílet zpoza kopce. Podobně zkostnatělé bylo i námořnictvo. Japonci měli menší počet lodí, ale ty byli moderní. Tichomořksá eskadra byla směsicí zastaralých i realtivně moderních lodí s velmi špatným velením. 

Bitvy u Cušimi se zúčastnila i legendární Aurora

Obecně boje probíhaly na stále stejném základě. Ruští vojáci a námořníci se velmi statečně bránili japonským útokům, ale se železnou pravidelností byly jejich oběti kvůlu katastrofickým rozhodnutím nekompetentního důstojnického sboru k ničemu. Japonci byli v zásadě početně slabší, ale používali moderní taktiky boje a spoléhali na zbabělost ruských generálů. Výsledkem byla porážka Ruska a předzvěst revoluce v roce 1917, která prakticky změnila tvář světa. Bojovalo se totiž převážně na území, které patřilo ať přímo, či nepřímo slábnoucí čínské říši dynastie Čching.

 

Rusko-japonský spor o čínský přístav Port Artur

 

Před válkou si Rusko pronajalo Port Artur (dnes známý jako Lü-šun) od dynastie Čching, protože potřebovalo nezamrzající přístav pro své plavidla. Součástí tohoto kroku bylo také vybudování železničního spojení mezi Port Arturem a transsibiřskou magistrálou a rovněž okupace okolního území ruskými jednotkami. Japonsko tento krok považovalo za hrozbu vůči svým vlastním plánům v této oblasti a začalo s Ruskem jednat. Požadovalo potvrzení toho, že Korea bude spadat pod japonskou sféru vlivu a výměnou za to bude Rusko kontrolovat oblast Mandžuska. Tento návrh však Rusko odmítlo.

Vlajková loď jaonského námořnictva, bitevník Mikasa

Výsledkem toho byl překvapivý útok Japonska na ruskou flotilu v Port Arturu. Bitva byla taktickou remízou, ale umožnila japonským jednotkám vylodit se v Koreji a pochodovat na sever a tím odříznout pozemní přístup k přístavu. Blokáda na moři a obklíčení na zemi vyústily v to, že Port Artur nakonec padl v lednu 1905, čímž došlo k potopení zde kotvící ruské flotily a uvolnění japonských jednotek, které mohly pokračovat v postupu do Mandžuska. Zde byla ruská armáda poražena v bitvě u Mukdenu, jedné z historicky největších pozemních bitev, která donutila Rusko stáhnout se z Mandžuska. 

Aby Rusko na Dálném východě posílilo, poslalo ruskou baltickou flotilu na 33 000 km dlouhou cestu, při které musela její velká část obeplout Africký roh. Ruská flotila dorazila na místo v bídném stavu a byla rozhodujícím způsobem poražena v bitvě u Cušimy. Rusko tak bylo donuceno kapitulovat.

Poražené Rusko se zřeklo území Port Arthuru, jižní části ostrova Sachalin a uznalo svrchované panství Japonska nad Koreou. Dalším důsledkem prohrané války však bylo odhalení hospodářské a vojenské slabosti samoděržaví. Po celém Rusku probíhaly pod vlivem porážky nepokoje a bouře, které vedly k první ruské revoluci. Vítězné Japonsko získalo rozhodující vliv v jižním Mandžusku a hlavní vliv v Koreji. Korea byla v roce 1910 Japonskem anektována.

 

Zdroj: World of  Warships CZ/SK a další lodě, HistoryToday.com

 

Tagy článku